Evropa potřebuje změnit přístup k lesním a krajinným požárům. Nestačí pouze navyšovat počet hasičských letadel a posilovat zásahové jednotky, důležitější je předcházet vzniku a rychlému šíření ohně. V další sezoně evropských požárů hořely podle Deutsche Welle i mokřady, které bývají považovány za přirozenou ochranu před plameny. Vědci zároveň varují, že s pokračujícím oteplováním bude podobných extrémních situací přibývat.
Požáry podporují především dlouhé vlny veder, nedostatek srážek a vysušená vegetace. Suchá půda a oslabené lesy pak poskytují ohni více paliva a zvyšují rychlost jeho šíření. Změna klimatu podle evropských institucí prodlužuje období s vysokým nebezpečím požárů a rozšiřuje ohrožené oblasti mimo tradičně rizikový jih kontinentu. S rozsáhlými požáry se stále častěji potýkají také země střední, východní a severní Evropy.
Rok 2025 byl podle Evropské komise nejhorší požární sezonou v Evropské unii od začátku srovnatelných záznamů. Oheň zničil více než milion hektarů půdy, což odpovídá přibližně polovině rozlohy Slovinska. Evropský informační systém EFFIS, který provozuje Společné výzkumné středisko Evropské komise, evidoval 7783 požárů ve 25 zemích. Unie kvůli nim v minulém roce aktivovala mechanismus civilní ochrany 19krát a pomoc žádalo 11 států.
Evropská komise letos posiluje společné zásahové kapacity. Pro sezonu 2026 je v rámci rezervy rescEU připraveno 22 hasičských letadel, pět vrtulníků a pozemní týmy, které mohou být rychle vyslány do zasažených zemí. RescEU je společná evropská zásoba prostředků pro mimořádné události, financovaná Evropskou unií. Její kapacity doplňují národní jednotky a evropský mechanismus civilní ochrany, prostřednictvím něhož si státy poskytují pomoc.
Samotné hašení však podle odborníků problém nevyřeší. Státy by měly lépe upravovat krajinu v okolí obcí a infrastruktury, odstraňovat souvislé pásy snadno hořlavého materiálu a podporovat pestřejší lesy, které jsou odolnější vůči suchu. Součástí prevence je také pravidelná údržba porostů, obnova přirozených vodních poměrů a lepší plánování nové výstavby v oblastech s vysokým požárním rizikem. Důležitou roli hraje včasné varování a informování obyvatel.
Komise v březnu 2026 představila strategii, která klade větší důraz na prevenci založenou na ochraně a obnově ekosystémů. Zdravější krajina podle ní dokáže lépe zadržovat vodu a zmírňovat dopady sucha i požárů. Evropské státy mají využívat také satelitní sledování, společné předpovědi požárního nebezpečí a přeshraniční plánování. Opatření na místě ale musí doprovázet snižování emisí skleníkových plynů. Bez omezení dalšího oteplování bude podle vědců stále obtížnější udržet požáry v rozsahu, který lze zvládnout běžnými zásahovými prostředky.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.