Rostoucí náklady na zdravotní péči v Íránu stále častěji rozhodují o tom, zda pacienti léčbu zahájí nebo v ní budou pokračovat. Jedno chemoterapeutické sezení může podle Deutsche Welle stát až šestinásobek měsíční minimální mzdy. Lékaři zároveň popisují, že některým lidem docházejí peníze na návštěvy specialistů, vyšetření i pravidelně užívané léky.
Problém zhoršuje nedostatek léčiv. Podle íránských zdravotnických představitelů citovaných místními médii je v zemi zhruba 43 léků v kritickém nedostatku a téměř tisíc dalších přípravků čelí určité formě výpadku. Obtíže se týkají mimo jiné léčiv používaných při chemoterapii a přípravků pro pacienty s hemofilií nebo talasémií. Nedostupnost se může měnit podle regionu a dodávek do jednotlivých lékáren.
„Někteří pacienti léčbu zastavují, protože si ji nemohou dovolit,“ uvedl podle Deutsche Welle Es’haghi, který se zabývá situací na farmaceutickém trhu. Růst cen podle něj zasahuje především léčiva pro onkologické pacienty a další skupiny lidí, jejichž terapie je dlouhodobá a finančně náročná. Výpadky a zdražování tak vytvářejí dvojí překážku: lék nemusí být k dispozici, a pokud se objeví, pacient na něj nemusí mít prostředky.
Íránský zdravotnický systém dlouhodobě zatěžují hospodářské sankce, oslabování domácí měny, složitý přístup k mezinárodním platebním systémům a vyšší náklady na dopravu. Přestože humanitární zboží a léčiva nebývají sankcemi přímo zakázány, jejich dovoz mohou komplikovat bankovní převody, pojištění a nedostatek deviz. Domácí výrobci navíc často závisejí na dovozu účinných látek a dalších surovin.
Finanční zátěž dopadá přímo na domácnosti. Podle profilu íránského zdravotnictví zveřejněného organizací Commonwealth Fund tvořily v roce 2023 výdaje hrazené z vlastní kapsy 43,15 procenta celkových zdravotních výdajů. Pojištění tak nepokrývá všechny náklady spojené s moderními léky, vyšetřeními nebo péčí o chronicky nemocné. U novějších a drahých biologických léčiv zůstává rozsah úhrady zvlášť omezený.
Pacienti proto podle svědectví z Íránu volí mezi léčbou a dalšími základními výdaji. Někteří odkládají návštěvu lékaře, jiní hledají levnější náhradní přípravky nebo shánějí léky v jiných městech. Zpoždění může být problematické zejména u onkologických a chronických onemocnění, kde pravidelnost terapie ovlivňuje její účinnost.
Íránský ministr zdravotnictví Mohammad Reza Zafarqandi v dubnu uvedl, že země v danou chvíli nečelí nedostatku léků a zdravotnického vybavení. Tvrzení se však rozchází s údaji o kriticky nedostatkových přípravcích a se svědectvími lékařů a pacientů, která popisují nepravidelné dodávky a prudce rostoucí ceny. Spor o rozsah problému tak pokračuje v době, kdy se dostupnost zdravotní péče pro část obyvatel stává otázkou jejich příjmů.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.