Výtvarník, bývalý rektor pražské Akademie výtvarných umění a někdejší ředitel Národní galerie Praha Milan Knížák zemřel ve věku 86 let. V pořadu Pro a proti Českého rozhlasu na něj vzpomínali bývalý politik Ivo Strejček z Institutu Václava Klause a filozof a publicista Petr Fischer. Debata se věnovala zejména Knížákovu působení v umění i jeho práci ve veřejných institucích.
Strejček uvedl, že Knížáka poznal osobně při práci na knize Fenomén Knížák. Podle něj byl Knížák člověkem, který na veřejnosti působil jako výrazný rebel, v osobním kontaktu ale podle Strejčka vystupoval jako racionální, uspořádaný a vlídný člověk. Strejček nesouhlasil s interpretací, že by se Knížák po nástupu do vedení velkých institucí stal součástí establishmentu. Označil ho za „eruptivní osobnost“ a člověka, který zůstával proti systému i v pozdějších letech.
Fischer naopak zdůraznil napětí mezi Knížákovým uměleckým a veřejným působením. Za důležitý rys jeho životní dráhy označil přechod od kritiky mocenských struktur k výkonu funkcí rektora a ředitele Národní galerie Praha. Podle Fischera se Knížákův projev v těchto rolích měnil. „Jakmile se dostal k něčemu, čemu se říká moc, tak se z něj stával trochu jiný člověk,“ řekl Fischer. Dodal, že Knížák podle něj dokázal mocenské struktury využívat pro své záměry, aniž by je zcela ovládal.
Oba hosté zároveň připomněli Knížákův vliv na studenty a české výtvarné prostředí. Fischer uvedl, že lidé, kteří Knížáka znali jako pedagoga, na něj často vzpomínají v dobrém a oceňují jeho umělecké vedení. Právě jeho působení mezi studenty považuje za jednu z méně sporných a silných částí jeho odkazu. Strejček pak mluvil o Knížákovi jako o člověku výrazných vnitřních rozporů, které podle něj nevylučovaly osobní disciplínu ani dlouhodobé rebelství. Informace zazněly v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.