Rekordní sucho a vysoké teploty v jihovýchodní a střední Evropě začaly bezprostředně omezovat výrobu elektřiny. Nízká hladina Dunaje zasáhla především elektrárny závislé na říční vodě pro chlazení a snížila také výkon vodních zdrojů. Podle agentury AP dosáhla hladina řeky v Budapešti na začátku týdne zhruba deseti centimetrů, tedy výrazně pod dosavadním minimem 33 centimetrů naměřeným v roce 2018.
Nejvážnější potíže hlásí Maďarsko. Jaderná elektrárna Paks, jediný takový zdroj v zemi, v pondělí vyráběla jen 240 megawattů místo obvyklých 2000 megawattů. Čtyřbloková elektrárna, která odebírá vodu z Dunaje, se podle dostupných informací přiblížila úplnému odstavení. Paks se na maďarské výrobě elektřiny podílí téměř polovinou a pokrývá přibližně třetinu domácí spotřeby. Výpadek proto Maďarsko nahrazuje dovozem elektřiny z okolních zemí a obnovitelnými zdroji.
Maďarská vláda vyzvala velké průmyslové odběratele k omezení spotřeby, zejména mezi 17. a 22. hodinou, kdy je poptávka po elektřině nejvyšší. Zároveň přijala opatření, která umožňují úspory pro velké podniky a komerční odběratele nařídit. Omezen byl také provoz elektrických nákladních vlaků ve špičce. Premiér Péter Magyar uvedl, že úsporná opatření v neděli snížila zatížení soustavy o 700 megawattů.
Rumunsko se snaží udržet druhý blok v provozu
V Rumunsku už byl 28. července kvůli nízkému průtoku Dunaje kontrolovaně odstaven první blok jaderné elektrárny Cernavodă. Elektrárna při plném provozu zajišťuje zhruba pětinu rumunské výroby elektřiny. Průtok Dunaje v Rumunsku tento týden klesl na přibližně 1400 metrů krychlových za sekundu, tedy na méně než třetinu hodnoty obvyklé pro toto období.
Rumunské úřady proto přikročily k mimořádným zásahům do toku řeky. Armáda nejprve odstřelovala podvodní skály u kanálu Bala, aby do hlavního ramene Dunaje nasměrovala více vody. Ve čtvrtek 6. srpna pak začalo potápění čtyř člunů naložených kamením, které mají vytvořit podvodní překážku a zvýšit přítok k elektrárně Cernavodă vzdálené zhruba 60 kilometrů po proudu. Ředitel elektrárny Romeo Urjan podle agentury AP uvedl, že bez tohoto opatření by druhý blok mohl být odstaven během pěti až šesti dnů. Bukurešť už 31. července vyhlásila v energetice celostátní stav pohotovosti a vyzvala obyvatele k dobrovolným úsporám ve večerní špičce.
Omezení výroby se týká i širšího regionu. V Srbsku funguje hlavní vodní elektrárna podle AP přibližně na pětině své kapacity. Situace tak zvyšuje tlak na přeshraniční obchod s elektřinou právě ve chvíli, kdy vedra zvyšují spotřebu na chlazení. Evropská komise přitom na konci května s odkazem na letní výhled sdružení provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E uváděla, že ve většině států EU neočekává obecné ohrožení bezpečnosti dodávek. Současně zdůraznila nutnost průběžně sledovat krátkodobou bilanci soustav.
Bulharská elektrárna zatím pracuje podle plánu
Odlišná je zatím situace v Bulharsku. Provozovatel jaderné elektrárny Kozloduj na konci července oznámil, že oba její bloky jedou v souladu s výrobním plánem, ačkoli i tam Dunaj dosáhl nejnižších hodnot za několik desetiletí. Podnik zřídil na začátku července zvláštní pracovní skupinu a spolupracuje s vodohospodářskými orgány. Uvedl, že voda z Dunaje v Kozloduji slouží k ochlazování páry v kondenzátorech v konvenční části elektrárny, nikoli k chlazení jaderných reaktorů. Závod má vlastní čerpací stanici umístěnou v hluboké říční zátoce, která má podle provozovatele zajistit dodávky vody i při nízké hladině.
Na riziko pro energetiku upozornil také článek stanice Deutsche Welle, který se věnuje dopadům sucha na dodávky elektřiny v Evropě. Vývoj na Dunaji ukazuje, že dlouhé období bez srážek a opakované vlny veder mohou současně snížit dostupnou výrobu i zvýšit spotřebu. V Maďarsku a Rumunsku nyní další postup závisí mimo jiné na vývoji počasí, výšce hladiny řeky a možnosti dovážet elektřinu v hodinách nejvyšší poptávky.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.