Africké středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) hodlá při rozsáhlé epidemii eboly v Demokratické republice Kongo prověřit možnost použití vakcíny vyvinuté pro jiný druh viru. Podle stanice Deutsche Welle vedení organizace uvedlo, že dostupné testy naznačují možný ochranný účinek. Současné šíření nemoci ale způsobuje virus Bundibugyo, pro nějž zatím neexistuje schválená vakcína ani specifická léčba.
Klíčovým problémem je, že přípravek Ervebo, jediná vakcína proti ebole s předkvalifikací Světové zdravotnické organizace (WHO), byl schválen pro onemocnění vyvolané virem Ebola, označovaným také jako zairský ebolavirus. Nynější epidemie je způsobena odlišným druhem, virem Bundibugyo. WHO po mimořádném posouzení dostupných dat uvedla, že důkazů o ochraně, kterou by Ervebo mohl proti tomuto viru poskytnout, není dostatek.
Organizace proto na konci května doporučila, aby se vakcína Ervebo při ohniscích nákazy virem Bundibugyo nepoužívala plošně mimo kontrolované výzkumné studie. Některé laboratorní poznatky a pokusy na zvířatech sice ukazují možnost částečné zkřížené imunitní odpovědi, výsledky jsou však podle WHO nejednotné a neumožňují spolehlivě odhadnout účinnost. Postup Africa CDC by tak znamenal odlišný přístup, který by vyžadoval další odborné posouzení a jasně nastavená pravidla.
Epidemie se rozšířila do pěti provincií
Demokratická republika Kongo vyhlásila nové ohnisko nákazy 15. května po laboratorním potvrzení viru Bundibugyo v severovýchodní provincii Ituri. Ve stejný den potvrdila importovaný případ také sousední Uganda. WHO o dva dny později označila epidemii za stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu, tedy nejvyšší stupeň varování podle mezinárodních zdravotnických předpisů.
Podle poslední podrobné zprávy WHO, která zahrnuje údaje do 15. července, bylo v Kongu potvrzeno 2124 případů včetně 828 úmrtí. Nákaza se objevila ve 46 zdravotnických oblastech v pěti provinciích: Ituri, Severní Kivu, Jižní Kivu, Haut-Uele a Tshopo. Nejvíce zasažená zůstává provincie Ituri, odkud pocházela téměř devadesát procent všech potvrzených případů. WHO upozornila, že část nárůstu počtu nakažených souvisí i s rozšířením testování, surveillance a laboratorních kapacit.
V Ugandě bylo do poloviny července evidováno 20 potvrzených případů a dvě úmrtí. Patnáct nemocných přicestovalo z Konga, dalších pět případů se týkalo jejich kontaktů nebo zdravotníků. Všechny ugandské případy byly zaznamenány v metropolitním okrese Kampala, kde se podle WHO neprokázalo komunitní šíření. Posledního pacienta propustili z léčebného centra 16. července po dvou negativních testech. Země tím zahájila 42denní období zvýšeného dohledu, po jehož skončení může vyhlásit konec ohniska, pokud se neobjeví další případ.
WHO nadále hodnotí riziko v Kongu jako velmi vysoké. Vedle pokračujícího přenosu viru poukazuje na rozšiřování nákazy do dalších oblastí, bezpečnostní komplikace a obtížné dohledávání kontaktů. V postižených regionech se soustředí na vyhledávání nemocných, testování, izolaci a léčbu pacientů, ochranu zdravotníků, bezpečné pohřby a spolupráci s místními komunitami. Právě tato opatření zůstávají podle WHO hlavním nástrojem pro omezení šíření, dokud nebudou k dispozici ověřené vakcíny nebo léčebné postupy cílené na virus Bundibugyo.
Virus Bundibugyo byl poprvé zaznamenán v Ugandě v roce 2007. Další ohnisko se objevilo v roce 2012 v Kongu. Současná epidemie je pro zdravotnické úřady mimořádně náročná také proto, že dřívější očkovací strategie používané při nákazách zairským ebolavirem nelze automaticky přenést na jiný druh viru. WHO proto zároveň vyzvala k urychlení vývoje kandidátních vakcín přímo proti Bundibugyo a vakcín, které by mohly chránit proti širšímu spektru filovirů.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.