Problémy se zhoršováním kvality půdy a vysycháním krajiny se v Evropě neposouvají pouze ve Středomoří. Nové hodnocení Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC) zařazuje mezi země s rozsáhlým výskytem alespoň jednoho projevu degradace půdy také Českou republiku. Podle podkladů, z nichž vychází i Hospodářské noviny, se to týká více než poloviny českého území.
Mapa hodnotí kombinaci změn využití krajiny, vývoje produktivity vegetace a několika projevů poškození půd. Patří mezi ně například eroze, úbytek organického uhlíku v půdě, utužení, zasolování nebo zakrývání půdy stavbami a dalšími nepropustnými povrchy. JRC používá přístup, při němž pro zařazení plochy mezi degradované stačí výskyt jednoho z posuzovaných problémů. Výsledek proto neznamená, že by se více než polovina Česka měnila v poušť, ale že na těchto plochách vědci identifikovali alespoň jeden signál zhoršeného stavu půdy.
Dezertifikace má v tomto kontextu přesnější význam než vznik písečné krajiny. Jde o degradaci půdy v suchých oblastech, při níž klesá její schopnost zadržovat vodu, produkovat biomasu a plnit další funkce. Nové hodnocení propojuje údaje o degradaci s indexem aridity, tedy poměrem mezi srážkami a výparem. Vedle současných suchých oblastí tak ukazuje i území, kde se riziko může zvýšit podle klimatických projekcí pro období 2021 až 2040. Právě mezi ně se dostávají části střední a východní Evropy, včetně Česka.
Eroze znamená ztrátu produkční schopnosti
Pro české zemědělství je nejzávažnějším druhem degradace vodní eroze, uvádí ministerstvo zemědělství. Při přívalových deštích voda odnáší nejúrodnější svrchní vrstvu půdy, často společně s živinami a zbytky přípravků na ochranu rostlin. Dopad se neomezuje na výnosy zemědělců: splaveniny mohou zanášet vodní toky, silnice nebo obce. Ministerstvo životního prostředí ve Zprávě o životním prostředí ČR za rok 2024 vyčíslilo přímou ztrátu produktivity půdy vlivem eroze na 265,5 milionu korun ročně. Uvedený údaj nezahrnuje všechny náklady spojené například s odstraňováním škod po splachu půdy.
Sucho a eroze se přitom mohou vzájemně zesilovat. Půda s menším množstvím organické hmoty a narušenou strukturou hůře vsakují vodu. Za delšího období bez srážek rychleji vysychá, zatímco při intenzivním dešti může větší část vody odtéct po povrchu. Pro zemědělské podniky to zvyšuje nejistotu produkce, protože stejné pozemky čelí jak nedostatku vláhy, tak riziku poškození při přívalových srážkách.
Česká pravidla ochrany půdy jsou navázána také na zemědělské dotace. Od července 2025 platí upravený standard DZES 5, který stanovuje podmínky hospodaření na erozně ohrožených plochách. Ministerstvo zemědělství při jeho zavedení uvedlo, že nově vymezená ochrana se vztahuje na 65 procent orné půdy, zatímco dříve šlo o 25 procent. Zemědělci na vybraných plochách musí podle druhu plodiny a míry ohrožení používat půdoochranné postupy, například ochranné pásy či technologie omezující narušení půdy. Nedodržení podmínek může znamenat krácení podpor.
Nová evropská mapa má především zpřesnit, kde je třeba stav půdy sledovat a kde mohou být nutná cílená opatření. Pracuje s rozlišením 100 metrů a podle JRC kombinuje dostupné celoevropské datové vrstvy, nejde tedy o náhradu místního měření na jednotlivých pozemcích. Evropská unie od 16. prosince 2025 uplatňuje také směrnici o monitorování a odolnosti půdy. Členské státy mají vytvořit srovnatelný systém hodnocení zdraví půd a přijímat opatření tam, kde se jejich stav zhoršuje.
Evropská komise uvádí, že 60 až 70 procent půd v Unii je v nezdravém stavu a ekonomické náklady degradace přesahují 50 miliard eur ročně. Pro Česko se téma promítá zejména do nákladů zemědělské produkce, hospodaření s vodou i ochrany obcí a infrastruktury před následky eroze. Nové hodnocení JRC tak rozšiřuje pohled na riziko vysychání: již nejde jen o problém jižních členských států, ale také o dlouhodobou otázku pro českou zemědělskou krajinu.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.