Americký prezident Donald Trump odmítl zprávy o tom, že by se Spojené státy při válce s Íránem potýkaly s nedostatkem některých druhů munice. V příspěvku na síti Truth Social uvedl, že americká armáda má velké množství munice a další dodávky se vyrábějí a směřují do USA. Anonymním zdrojům, které o stavu zásob informovaly média, pohrozil trestním stíháním a dlouhými tresty vězení. Trump zároveň označil část mediálních informací za nepravdivé. Podle Axiosu reagoval mimo jiné na zprávy o nižších zásobách přesně naváděných střel dlouhého doletu a protiraketových interceptorů. ([axios.com](https://www.axios.com/2026/08/06/trump-hegseth-weapons-war-iran))
Veřejně dostupná data neumožňují přesně určit aktuální stav amerických skladů. Pentagon množství munice nasazené v konfliktu ani celkové zásoby jednotlivých systémů nezveřejňuje. Ministr obrany Pete Hegseth v červnu označil informace o krizi zásob za vykonstruované, zároveň ale při dubnovém slyšení v Senátu připustil, že obnova některých druhů munice může podle konkrétního systému trvat měsíce až roky. ([cbsnews.com](https://www.cbsnews.com/news/pete-hegseth-stockpile-shortage-senate-armed-services-testimony-face-the-nation/?intcid=CNI-00-10aaa3a))
Debata se týká především drahých střel, které umožňují útok z větší vzdálenosti, a interceptorů určených k ničení balistických raket. Analýza washingtonského Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) z dubna uvedla, že americké síly během prvních 39 dnů letecké a raketové kampaně zasáhly více než 13.000 cílů. U čtyř ze sedmi sledovaných typů kritické munice mohly podle analýzy výdaje překročit polovinu předválečných zásob. CSIS ale současně uzavřelo, že Spojené státy mají dostatek alternativních zbraní pro pokračování tehdejší operace; vyšší riziko spatřovalo zejména v omezení připravenosti na případný další konflikt. ([csis.org](https://www.csis.org/analysis/last-rounds-status-key-munitions-iran-war-ceasefire))
Mezi nejzatíženější systémy patří střely Tomahawk, které námořnictvo odpalují z lodí a ponorek proti pozemním cílům. CSIS s odkazem na mediální zprávy uvedlo, že americké námořní síly během prvního měsíce konfliktu odpálily více než 850 střel Tomahawk a pozdější odhady hovořily o více než tisíci kusech. Přesná konfigurace lodí a jejich zásoby zůstávají utajené. Pro armádu je přitom důležité, že lodě nemohou vertikální odpalovací zařízení běžně znovu nabít na moři a kvůli doplnění střel musejí zamířit do přístavu. ([csis.org](https://www.csis.org/analysis/last-rounds-status-key-munitions-iran-war-ceasefire))
Rozpočet počítá s doplněním zásob
Administrativa na situaci reaguje snahou navýšit objednávky i výrobní kapacity. Rozpočtové materiály amerického ministerstva obrany pro fiskální rok 2027 počítají například s 1,8 miliardy dolarů na pořízení 685 střel Tomahawk Block V. Dalších 4,8 miliardy dolarů má podle dokumentu směřovat na 373 interceptorů THAAD, tedy střel systému určeného k obraně proti balistickým raketám ve vysoké fázi jejich letu. Pro střely Standard Missile-6 je v programu Munitions Acceleration Council vyčleněno 2,2 miliardy dolarů, z toho na 224 střel pro námořnictvo a 56 kusů pro armádu. Jde o rozpočtový návrh a plán nákupů, nikoli o okamžité dodávky do skladů. ([comptroller.war.gov](https://comptroller.war.gov/Portals/45/Documents/defbudget/FY2027/DoW_FY2027_Mandatory_Budget_Overview_and_Dash1_FINAL.pdf?utm_source=openai))
Výrobu omezuje zejména délka dodavatelských řetězců a kapacity specializovaných producentů. Lockheed Martin podle dřívějšího sdělení plánuje zvýšit roční produkci interceptorů Patriot PAC-3 MSE z nynější úrovně 650 kusů na 2000 kusů, přičemž firma očekává, že rozšíření kapacity potrvá tři až čtyři roky. V dubnu získala kontrakt za 4,7 miliardy dolarů na urychlení produkce těchto interceptorů pro USA a spojence. ([cbsnews.com](https://www.cbsnews.com/news/pete-hegseth-stockpile-shortage-senate-armed-services-testimony-face-the-nation/?intcid=CNI-00-10aaa3a))
Trumpova administrativa v červnu aktivovala zákon Defense Production Act, který dává vládě širší možnosti zasahovat do priorit výroby a dodavatelských řetězců. V memorandu zdůvodnila krok omezenou výrobní kapacitou, křehkými dodavatelskými vazbami a dlouhými lhůtami u klíčových součástí. Prezident následně jednal se zástupci zbrojního průmyslu o rychlejším rozšiřování výroby. ([investing.com](https://www.investing.com/news/world-news/trump-invokes-defense-production-act-for-munitions-supply-chains-4745317?utm_source=openai))
Rozdíl mezi politickým tvrzením o dostatku munice a upozorněními na nižší zásoby tak souvisí i s tím, o jaké zbraňové systémy jde. Armáda může pro část úderů využít početnější a levnější naváděné bomby, například soupravy JDAM. Ty však mají kratší dosah než střely s plochou dráhou letu nebo střely odpalované z bezpečné vzdálenosti. CSIS uvádí, že naváděcí souprava JDAM stojí zhruba 66.000 dolarů, zatímco střela JASSM přibližně 2,6 milionu dolarů; nejde však o plně zaměnitelné systémy, protože jejich operační použití se liší. ([csis.org](https://www.csis.org/analysis/last-rounds-status-key-munitions-iran-war-ceasefire))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.