Západní Evropa zaznamenala v červnu a červenci nejvyšší průměrnou teplotu pro toto dvouměsíční období od začátku měření. Podle dat unijní služby Copernicus dosáhl průměr 21,62 stupně Celsia a překonal dosavadní rekord z roku 2022. Agentura AP uvedla, že mimořádně teplé počasí zasáhlo region po sérii vln veder, které začaly již v květnu.
Copernicus, klimatická služba programu Evropské unie pro pozorování Země, už v červenci oznámila, že samotný červen byl v západní Evropě vůbec nejteplejší. Průměrná teplota v oblasti tehdy činila 20,74 stupně, což bylo o 3,06 stupně více než průměr za červny v letech 1991 až 2020. Intenzivní vlna veder zasáhla velkou část západní a střední Evropy zejména ve druhé polovině června a následovala po výrazně teplém období z května.
Horko provázelo dlouhodobě suché počasí. Evropská observatoř pro sledování sucha, která je součástí programu Copernicus, uvedla, že podmínky sucha zůstaly v polovině července kritické ve většině Evropy a ve středozápadní části kontinentu se dále zhoršily. Rozsáhlá a déletrvající vlna veder se během první poloviny července přesunula z Pyrenejského poloostrova přes středozápad Evropy do Itálie a k centrálnímu a západnímu Středomoří.
Už červnová data ukazovala na sušší než obvyklé podmínky ve velké části západní kontinentální Evropy, v Itálii, na rozsáhlých územích střední a východní Evropy i na jihu Británie. Průtoky řek byly pod dlouhodobým průměrem na velké části evropského území, mimo jiné ve Francii, ve střední a východní Evropě. Sucho spolu s vysokými teplotami přispělo také k požárům vegetace, zvláště na Pyrenejském poloostrově a na jihu Francie.
Vysušená půda přitom může účinky horka dále zesilovat. Když ztrácí vlhkost, omezuje se přirozené ochlazování odparem vody a teplota u zemského povrchu snáze roste. Strategická vedoucí pro klima v Evropském středisku pro střednědobé předpovědi počasí Samantha Burgessová v souvislosti s letošním létem upozornila, že vlny veder a sucho se stále častěji vzájemně posilují.
Vysoké hodnoty se neomezily na Evropu. Červenec byl podle Copernicu celosvětově společně s červencem 2024 druhý nejteplejší v dosavadní databázi, s průměrnou teplotou vzduchu u zemského povrchu 16,90 stupně Celsia. Průměrná teplota mořské hladiny v mimopolárních oceánech, tedy mezi 60. stupněm jižní a severní šířky, dosáhla v červenci rekordních 20,96 stupně. Překonala tak dosavadní červencové maximum z roku 2023.
Vývoj ovlivňuje i zesilující jev El Niño, tedy periodické oteplení části rovníkového Tichého oceánu, které mění počasí v různých oblastech světa. Světová meteorologická organizace na začátku léta předpověděla rychlý přechod k silné fázi El Niño a pro Evropu zvýšenou pravděpodobnost nadprůměrných teplot v letním období. Sezónní prognózy však samy o sobě neurčují podobu počasí v jednotlivých zemích ani konkrétní průběh dalších vln veder.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.