Investiční podvody v Česku nabývají na významu zejména kvůli nástrojům, které dokážou podvodné nabídky učinit věrohodnějšími. Hospodářské noviny uvedly, že počet těchto podvodů v tuzemsku za uplynulé tři roky vzrostl více než trojnásobně. Jednotné veřejné policejní statistiky přitom investiční podvody nevykazují jako samostatnou celostátní kategorii, takže nelze tento vývoj přesně převést na počet případů z oficiální roční statistiky.
Policie ČR však ve své bilanci kriminality za rok 2024 označila podvodné investice spolu s phishingem za významnou část sériově páchané trestné činnosti s vysokými škodami. Pachatelé podle policie šířili reklamy na falešné investiční platformy na sociálních sítích i ve výsledcích internetového vyhledávání. V některých materiálech používali videa typu deepfake, tedy digitálně vytvořené či upravené záznamy, v nichž známé osobnosti zdánlivě doporučují investice do kryptoměn nebo jiných produktů. ([policie.gov.cz](https://policie.gov.cz/clanek/vyvoj-registrovane-kriminality-v-roce-2024.aspx))
Česká národní banka v roce 2025 varovala před podvrženým videem zneužívajícím záběry guvernéra centrální banky. Video vytvořené s pomocí umělé inteligence nabízelo údajnou investiční příležitost přímo spojenou s ČNB. Centrální banka upozornila, že samotné vytvoření důvěryhodně působícího falešného videa může zabrat jen několik minut, zatímco následkem pro poškozeného může být ztráta všech úspor. ([cnb.cz](https://www.cnb.cz/cs/cnb-news/aktuality/Upozorneni-Podvodne-video-zneuziva-podvrzene-zabery-guvernera.-Pokud-naletite-muzete-prijit-o-vsechno/?utm_source=openai))
Od první platby k dalším vkladům
Podvod obvykle nezačíná požadavkem na vysokou částku. Nabídka na sociální síti nebo telefonát přivede zájemce na podvrženou platformu, kde vloží nižší sumu. Následně vidí fiktivní zhodnocení a podvodník jej přesvědčuje k dalším platbám. Vedle údajné investice se později objevují požadavky na poplatky za licenci, ověření účtu, daně nebo legalizaci peněz. Tyto platby ale nevedou k výběru prostředků, nýbrž zvyšují celkovou škodu.
Policie v Královéhradeckém kraji například v listopadu 2025 upozornila na případy, v nichž se pachatelé vydávali za pracovníky investičních společností nebo za firmy nabízející návrat již ztracených peněz. V jednom ze zveřejněných případů dosáhla škoda 2,29 milionu korun, v dalším přes 2,24 milionu korun. Pachatelé využívali falešné dokumenty a výpisy, nátlak na rychlé rozhodnutí, převody na zahraniční účty i aplikace pro vzdálené ovládání zařízení. ([policie.gov.cz](https://policie.gov.cz/clanek/narust-investicnich-podvodu.aspx?utm_source=openai))
Právě vzdálený přístup představuje další riziko. Jestliže oběť nainstaluje program umožňující ovládání počítače nebo telefonu, může útočník získat přístup k internetovému bankovnictví a provádět transakce jejím jménem. Policie také upozorňuje na spoofing, tedy techniku, při níž se volání nebo zpráva tváří, že přichází z důvěryhodného telefonního čísla. Organizované skupiny pak mohou jednotlivé formy kontaktu kombinovat, aby podpořily zdání, že investor jedná s bankou, úřadem či legitimním obchodníkem. ([policie.gov.cz](https://policie.gov.cz/clanek/vyvoj-registrovane-kriminality-v-roce-2024.aspx))
Vedle digitálních podvodů zůstávají významné i rozsáhlé domácí investiční kauzy. Národní centrála proti organizovanému zločinu v roce 2024 informovala o stíhání v případu, kde měla škoda přesáhnout 2,1 miliardy korun a počet poškozených šest tisíc. Podle kriminalistů organizátor nevykonával investiční činnost v rozsahu, který by mohl přinést deklarované zhodnocení vkladů; případ podle NCOZ nesl znaky Ponziho schématu. To označuje systém, v němž jsou výnosy dřívějším investorům vypláceny z peněz nově příchozích klientů, nikoli ze skutečného zisku. ([policie.gov.cz](https://policie.gov.cz/soubor/policie-cr-prilohy-vyrocni-zprava-ncoz-2024.aspx))
Historickou paralelu připomínají Hospodářské noviny případem Poyais z první poloviny 19. století. Skotský dobrodruh Gregor MacGregor tehdy v Británii propagoval údajný středoamerický stát Poyais, vydával dluhopisy a prodával práva k pozemkům. Odborná historická studie popisuje Poyais jako jeden z největších finančních podvodů své doby. Současné podvody se od podobných schémat liší rychlostí šíření a technickým zpracováním, jejich základ ale zůstává stejný: nabídnout vysoký a zdánlivě snadno dosažitelný výnos, vytvořit důvěru a přimět zájemce k opakovanému posílání peněz. ([byznys.hn.cz](https://byznys.hn.cz/c1-67910330-naleteli-jste-pri-investovani-a-prisli-o-velke-penize-mohlo-byt-i-hur-alespon-jste-neskoncili-vyhladoveli-v-dzungli))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.