Pokračující hydrologické sucho v povodí Vltavy přibližuje mimořádný režim řízení vltavské kaskády. Pokud hladina nádrže Orlík klesne o další 3,5 metru, státní podnik Povodí Vltavy pozastaví její vyprazdňování. Zajišťování minimálního odtoku pod kaskádou pak převezme i zásobní prostor nádrže Slapy, jejíž hladina začne postupně klesat. Uvedly to Hospodářské noviny.
Opatření reaguje na stav, kdy je přítok vody do soustavy přehrad dlouhodobě nižší než průtok, který musí z kaskády odtékat. Rozdíl vodohospodáři kryjí z vody nashromážděné v nádržích; tento postup se označuje jako nadlepšování průtoku. Povodí Vltavy už na konci června upozornilo, že celé povodí zasáhlo výrazné hydrologické sucho a že bouřkové srážky kvůli velkému deficitu vody v krajině téměř nezvýšily průtoky v tocích.
Ve veřejně dostupných údajích Povodí Vltavy byla hladina Orlíku 31. července na kótě 340,05 metru nad mořem. Přítok do nádrže tehdy činil 11,14 metru krychlového za sekundu. Pro srovnání, hladina zásobního prostoru Orlíku je stanovena na 349,90 metru nad mořem a hladina stálého nadržení na 329,60 metru. Údaje podniku zároveň ukazovaly objem vody v nádrži 428,12 milionu metrů krychlových. ([pvl.cz](https://www.pvl.cz/portal/nadrze/cz/pc/Mereni.aspx?id=VLOR&oid=2&z=vse&utm_source=openai))
Prioritou zůstává průtok pod kaskádou
Vltavská kaskáda není řízena pouze s ohledem na výrobu elektřiny, plavbu nebo rekreaci. Jejím zásadním úkolem je také udržet stanovený odtok na dolním toku Vltavy. Komplexní manipulační řád pracuje s minimálním odtokem 40 metrů krychlových za sekundu z vodního díla Vrané. Za určitých podmínek jej lze po dohodě s Pražskými vodárnami a energetickým dispečinkem snížit na 35 metrů krychlových za sekundu. Podle odborné studie pro Povodí Vltavy má tento režim význam mimo jiné pro spolehlivost vodárenského zásobování Prahy. ([pvl.cz](https://www.pvl.cz/files/download/vodohospodarske-informace/studie-CVUT/VltavKas_odb_final.pdf?utm_source=openai))
Orlík je největší nádrží v kaskádě. Jeho celkový objem dosahuje 716,5 milionu metrů krychlových, z toho zásobní objem činí 343,078 milionu metrů krychlových. Slapy mají celkový objem 269,3 milionu metrů krychlových a zásobní objem 200,5 milionu metrů krychlových. Právě zásobní prostory slouží v obdobích nedostatku přítoků k vyrovnávání průtoků; jejich využívání ale současně snižuje hladiny nádrží a omezuje některé další funkce vodních děl. ([pvl.cz](https://www.pvl.cz/portal/pdp2020/PDP_DVL/I_CHARAKTERISTIKY_DILCIHO_POVODI/2_TABULKOVA_CAST/DVL_I_1_3b.pdf?utm_source=openai))
Dopady nízké hladiny se letos projevily už v plavebním provozu. Povodí Vltavy na začátku července oznámilo, že hladina Orlíku klesne pod provozní minimum lodního výtahu 342,50 metru nad mořem. Při poklesu pod tuto úroveň výtah nemůže fungovat. Již v červnu podnik informoval také o poklesu pod limit 345,60 metru nad mořem, který je důležitý pro proplavování přes plavební komoru Kořensko. ([pvl.cz](https://www.pvl.cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/vd-orlik–lodni-zdvihadlo?utm_source=openai))
Podobný problém se objevil i v roce 2025. Výroční zpráva Povodí Vltavy uvádí, že dlouhotrvající sucho a podprůměrné přítoky tehdy vyžadovaly nadlepšování průtoků ze zásob vltavské kaskády po většinu roku. Hladina Orlíku klesla pod limit pro plavbu přes Kořensko 24. června 2025 a 7. srpna téhož roku také pod provozní minimum lodního výtahu. ([pvl.cz](https://www.pvl.cz/files/download/profil-statniho-podniku/vyrocni-zprava/vyrocni-zprava-2025.pdf?utm_source=openai))
Přechod k využívání zásob Slap by znamenal další stupeň suchého režimu, nikoli změnu základní priority vodohospodářů. Cílem zůstává udržení požadovaného průtoku ve Vltavě pod soustavou nádrží. Rozsah a délka tohoto režimu budou záviset především na dalších srážkách, nasycení krajiny vodou a vývoji přítoků do vltavské kaskády.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.