Vedle kolísání cen akcií nebo úrokových sazeb se do popředí dostává další riziko: výpadek nebo ztráta přístupu k penězům a finančním službám. Téma takzvaného finančního plánu B otevřel i nový díl podcastu MoneyPenny Hospodářských novin. Autoři v něm zmiňují záložní scénáře pro případ, že selže banka, obchodník s cennými papíry, telefon, e-mail nebo dvoufaktorové ověření, tedy dodatečné potvrzení přihlášení například v mobilní aplikaci.
Význam podobné přípravy roste s digitalizací financí. Podle nejnovějšího šetření Českého statistického úřadu používalo v roce 2025 internetové bankovnictví 78 procent lidí v Česku starších 16 let. V roce 2010 to bylo 21 procent. U lidí ve věku 25 až 34 let dosahoval podíl uživatelů 96 procent a ve skupině od 35 do 44 let 95 procent. Přihlášení do bankovnictví navíc u řady bank funguje jako státem uznávaná identita pro přístup k dalším službám veřejného sektoru. Jediný mobilní telefon či e-mail tak může být vstupním bodem k větší části finančního i úředního života.
Plán B proto nemusí znamenat zakládání účtů v zahraničí nebo přesun majetku do exotických jurisdikcí. Pro běžnou domácnost může mít podobu přehledu účtů, smluv a kontaktních údajů, záložního způsobu komunikace s bankou nebo bezpečně uložených postupů pro obnovu přístupu k e-mailu a telefonnímu číslu. Důležité je odlišit ochranu před technickým problémem či podvodem od investičního rizika: žádná organizační opatření sama o sobě nezaručí, že investice neztratí hodnotu.
Podvod může účet ochromit rychleji než výpadek banky
Praktickým rizikem jsou zejména podvodné telefonáty, SMS a e-maily. Česká národní banka upozorňuje, že útočníci se vydávají za bankéře, policisty i pracovníky centrální banky a využívají časový tlak nebo obavu z údajného napadení účtu. Mohou také napodobit telefonní číslo či e-mail instituce. Centrální banka uvádí, že počet podání veřejnosti souvisejících s podvody v platebním styku setrvale roste; na její Zelenou linku přichází k tomuto tématu pět až deset stížností denně.
Pokud klient zjistí, že podvodník získal přístupové údaje nebo že byly zadány neznámé platby, ČNB doporučuje okamžitě kontaktovat vlastní banku, zablokovat platební prostředky včetně internetového či mobilního bankovnictví a karet a co nejrychleji oznámit věc policii. To je také důvod, proč nelze spoléhat jen na uložená hesla v telefonu. Ztráta zařízení nemusí být finanční ztrátou, ale bez předem připraveného postupu může zkomplikovat ověření identity a rychlou komunikaci s institucemi.
Samostatnou otázkou je bezpečnost bankovních vkladů. V Česku jsou vklady občanů, firem a malých obcí u bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen pojištěny do ekvivalentu 100.000 eur na jednoho klienta u jedné instituce. Garanční systém finančního trhu uvádí, že při neschopnosti instituce dostát závazkům se výplata náhrad vkladů zahajuje sedmý pracovní den po rozhodném dni. Limit se vztahuje na vklady, nikoli automaticky na všechny finanční produkty, které může banka nebo jiná firma nabízet.
U investic je proto podstatné vědět, u jakého subjektu klient služby využívá a jaký dohled se na něj vztahuje. Česká národní banka vede seznam regulovaných a registrovaných subjektů, ve kterém lze ověřit například obchodníky s cennými papíry, investiční společnosti či zprostředkovatele. Ověření poskytovatele nenahrazuje vyhodnocení investičního rizika, ale pomáhá odlišit licencovanou službu od neověřené nabídky.
HN ve svém pořadu popisují širší pojetí finančního plánu B včetně zahraničních účtů, daňové rezidence a digitálních aktiv. Pro většinu domácností však z dostupných doporučení institucí vyplývá hlavně potřeba mít funkční a bezpečný způsob, jak se k penězům dostat v krizové situaci, a zároveň nejednat pod tlakem nevyžádaného telefonátu nebo zprávy. Zdrojem údajů jsou Český statistický úřad, Česká národní banka, Garanční systém finančního trhu a podcast MoneyPenny Hospodářských novin.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.