Nález dronu s neznámým výbušným zařízením na letišti Leipzig/Halle ukázal limity německé ochrany proti bezpilotním strojům. Zařízení našel v noci na středu 5. srpna zaměstnanec letiště poblíž jižní ranveje. Policie následně odstranila roznětku a zahájila vyšetřování. Případ převzalo německé spolkové státní zastupitelství, které se zabývá závažnými kauzami ohrožujícími bezpečnost státu.
Podle agentury AP označili federální žalobci událost za vážný útok na německou dopravní a logistickou infrastrukturu, který může narušit vnější i vnitřní bezpečnost země. Ministr vnitra Alexander Dobrindt po návštěvě letiště uvedl, že dron s výbušninou na letištní ploše představuje nový typ hrozby. Předběžné poznatky podle něj ukazují na odborně připravený čin, úřady ale veřejně neuvedly, kdo by za ním mohl stát.
Letiště Leipzig/Halle patří k významným evropským nákladním uzlům. Pravidelně jej využívají také ukrajinská transportní letadla Antonov a sídlí zde program NATO Strategic Airlift International Solution (SALIS), který zajišťuje přepravu vybavení pro alianční jednotky na východním křídle NATO i pro další mise členských zemí. Bezprostředně po incidentu byla uzavřena ranvej; jedno nákladní letadlo kvůli tomu přerušilo přistání a zamířilo do Hannoveru, kde se zjistilo menší poškození stroje po střetu s dosud neupřesněným objektem.
Detekce neznamená okamžitý zásah
Německo už má mobilní jednotku pro obranu proti dronům a letiště disponují technikou určenou k jejich zjišťování. Dobrindt nicméně uvedl, že nalezený stroj byl podle dosavadních zjištění zkonstruován tak, aby se zavedeným opatřením vyhnul. Podle Deutsche Welle právě tento případ zdůrazňuje rozdíl mezi schopností neobvyklý objekt zaznamenat a možností jej bezpečně zneškodnit, zvlášť v civilním vzdušném prostoru a v bezprostřední blízkosti letadel, personálu či nákladních terminálů.
Odborníci citovaní agenturou AP upozorňují, že civilní letiště mohou drony sledovat, jejich sestřelení však komplikují bezpečnostní rizika i rozdílná pravidla. Pád zasaženého stroje může sám ohrozit lidi nebo provoz letiště. Problémem je také rychlý vývoj technologií: malé drony lze ovládat různými způsoby, mohou se pohybovat nízko nad zemí a jejich rozpoznání vyžaduje kombinaci více senzorů.
Německá vláda tuto slabinu řešila už před incidentem u Lipska. Spolkový sněm 26. února schválil změnu zákona o bezpečnosti letectví, která má posílit obranu proti dronům v okolí letišť a objektů kritické infrastruktury. Za krajních okolností mohou ozbrojené síly na pomoc policii zasáhnout i použitím zbraně, pokud by jinak hrozilo mimořádně závažné nebezpečí. Nová úprava zároveň zjednodušila rozhodování o nasazení armády a zpřísnila postih za úmyslný neoprávněný vstup do zabezpečených prostor letišť.
Spolková vláda už v říjnu 2025 zahájila reformu zákona o spolkové policii, která jejím příslušníkům rozšířila pravomoci v oblasti obrany proti dronům. V dubnu pak vláda v odpovědi na parlamentní dotaz uvedla, že systematická detekce bezpilotních strojů zůstává dlouhodobým úkolem, protože používané technologie se rychle mění. Po události v Lipsku se bezpečnostní obavy dále zvýšily: 6. srpna byly dva drony zaznamenány také nad základnou Bundeswehru v Mechernichu na západě země. Případ vyšetřuje místní policie.
Na celoevropský problém reaguje i Evropská komise. V únoru představila akční plán proti hrozbám spojeným s drony, který počítá s posílením detekčních kapacit, sdílením informací o incidentech, společnými nákupy obranných systémů a vznikem evropského centra odbornosti pro obranu proti dronům. Komise upozornila, že členské státy čelí narušování vzdušného prostoru, výpadkům provozu letišť i rizikům pro kritickou infrastrukturu. Za vlastní bezprostřední reakci na tyto hrozby ale nadále odpovídají jednotlivé státy.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.