Česká národní banka uložila Československé obchodní bance (ČSOB) pokutu 30 milionů korun za nedostatky v prevenci praní špinavých peněz a financování terorismu. Z rozhodnutí zveřejněného centrální bankou vyplývá, že pochybení se týkala kontroly vybraných klientů, posuzování jejich transakcí, vyhodnocování vlastnických struktur i prověřování osob vůči mezinárodním sankčním seznamům.
ČSOB podle rozhodnutí od 1. listopadu 2022 do 21. listopadu 2023 nepřezkoumávala účel a smysl transakcí jednoho klienta, kterého ve svých interních systémech označovala jako problémového, neakceptovatelného nebo vysoce rizikového. Šlo o 58 hotovostních výběrů v celkové hodnotě 136,4 milionu korun, 45.000 dolarů a 3,746 milionu eur. Další tři hotovostní vklady dosáhly dohromady 1,485 milionu korun a 258.000 dolarů.
Povinnost zkoumat účel a okolnosti obchodů je součástí pravidel AML, tedy prevence legalizace výnosů z trestné činnosti, běžně označované jako praní špinavých peněz. Banky mají mimo jiné rozpoznávat rizikové obchodní vztahy, ověřovat původ a účel peněz a v odůvodněných případech obchod neuskutečnit nebo jej oznámit Finančnímu analytickému úřadu.
Další zjištění se týkalo klienta, kterého banka nejméně od ledna 2021 do konce roku 2023 hodnotila jako vysoce rizikového. ČSOB podle ČNB nezjišťovala dostatečné informace o účelu a zamýšlené povaze obchodního vztahu. Nezohlednila také povahu klientova podnikání, jeho obchodní model a rizika vyplývající z jeho činnosti. Od klienta, který byl úvěrovou institucí, navíc nepožadovala základní vnitřní předpisy vztahující se k předcházení praní peněz a financování terorismu.
Kontroly vlastnických struktur a sankcí
Centrální banka vytkla ČSOB rovněž nedostatečné prověřování vlastnické a řídicí struktury klientů. V období od začátku roku 2021 do konce roku 2024 banka podle rozhodnutí v rámci obchodních vztahů dostatečně nezjišťovala, zda osoby v celé vlastnické nebo řídicí struktuře klientů nejsou na seznamech osob, vůči nimž Česko uplatňuje mezinárodní sankce. U 8414 právnických osob se složitou či komplexní vlastnickou strukturou takové ověření neprovedla v plném rozsahu.
ČNB dále uvedla, že banka nejméně od ledna 2023 do konce roku 2024 nezavedla postupy pro zesílenou identifikaci a kontrolu klienta před obchody souvisejícími s vysoce rizikovými třetími zeměmi. Zesílená kontrola znamená přísnější prověřování klienta a jeho transakcí, pokud okolnosti naznačují zvýšené riziko zneužití finančního systému. K 7. březnu 2025 pak ČSOB podle centrální banky ve své praxi nezajistila postup odpovídající jejímu internímu předpisu pro evidenci skutečných majitelů.
Mluvčí ČSOB Petr Milata uvedl, že banka zjištěné nedostatky bezprostředně napravila a přijala opatření, aby se neopakovaly. Podle banky se zjištění vztahují ke staršímu období a prověřování neprokázalo účast ČSOB na praní špinavých peněz, vznik újmy klientům či třetím stranám ani souvislost s bezpečností klientských dat. Banka zároveň uvedla, že v některých dílčích otázkách vykládala pravidla odlišně, zatímco rozhodnutí ČNB podle ní přináší jednoznačný výklad pro další postup.
ČNB ve své zprávě o výkonu dohledu za rok 2025 upozornila, že při kontrolách finančních institucí nacházela nedostatky zejména v příliš formálním provádění klientských kontrol, v nedostatečném posuzování rizik a v prověřování celých vlastnických struktur. Dohled nad dodržováním pravidel proti praní peněz vykonává u bank právě centrální banka, která může vedle pokut ukládat také opatření k nápravě.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.