Rusko neplánuje okamžité zastavení bojů na Ukrajině a hodlá zesílit postup proti tomu, co Západ zemi dodává. V rozhovoru pro ruskou státní televizi to podle Hospodářských novin uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Jeho vyjádření znamená, že pokračují rizika pro ukrajinskou dopravní, energetickou a průmyslovou infrastrukturu, na níž je závislé fungování domácností i podniků.
Ekonomické dopady války se promítají především do nákladů na opravy zničeného majetku, zabezpečení dodávek elektřiny a dopravy a do výdajů státu na obranu. Společná pátá rychlá škodní a potřebová analýza ukrajinské vlády, Světové banky, Evropské komise a OSN vyčíslila ke konci roku 2025 potřeby Ukrajiny na obnovu a rekonstrukci v příštích deseti letech na téměř 588 miliard dolarů. Jde o částku zahrnující obnovu bydlení, energetiky, dopravy, školství, zdravotnictví i dalších veřejných služeb.
Ukrajinské ministerstvo financí po zveřejnění analýzy uvedlo, že prioritní projekty obnovy pro rok 2026 mají stát 15,25 miliardy dolarů. Zhruba 34 procent této částky bylo podle ministerstva v únoru zajištěno ze státního rozpočtu a potvrzené podpory zahraničních partnerů. Zbývající financování tak zůstává závislé na domácích rozpočtových zdrojích, mezinárodní pomoci a na schopnosti zajistit dodatečné peníze pro konkrétní projekty.
Energetika a doprava zůstávají citlivými oblastmi
Energetická infrastruktura patří k hlavním cílům ruských útoků. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva ve své zprávě o období od prosince 2025 do května 2026 uvedl, že ruské síly opakovaně útočily na energetická zařízení koordinovanými údery, při nichž používaly stovky zbraní. Poškození elektráren podle OSN podstatně snížilo ukrajinskou výrobní kapacitu elektřiny.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ve své červnové analýze ukrajinské infrastruktury uvedla, že potřeby energetického a těžebního sektoru dosahují 90 miliard dolarů. U dopravy odhadla potřeby na 96 miliard dolarů. Dopravní síť má zásadní roli nejen pro zásobování obyvatel a pohyb pracovníků, ale také pro vývoz ukrajinského zboží a dovoz paliv, zařízení a humanitární pomoci.
Pokračující útoky zvyšují tlak také na soukromé firmy. Podniky mohou čelit výpadkům elektřiny, nákladům na záložní zdroje, dražší logistice a nejistotě ohledně investic. Mezinárodní měnový fond ve své loňské hodnotící zprávě upozornil, že další vzdušné útoky na energetickou a plynárenskou infrastrukturu narušují výrobu a zvyšují potřebu zahraničního financování. Obnova proto není pouze otázkou poválečné rekonstrukce, ale vyžaduje průběžné výdaje už během konfliktu.
Ruské vyjádření o odmítnutí bezprostředního příměří zároveň komplikuje plánování zahraniční pomoci. Instituce a dárci musí vedle dlouhodobých stavebních projektů financovat také rychlé opravy a ochranu kritické infrastruktury. Ukrajinská státní agentura pro obnovu v červnu označila ochranu energetiky za národní prioritu a představila projekty zaměřené na rychlá technická řešení, která mají omezit následky dalších útoků.
Výše uvedené odhady zachycují škody a potřeby do konce roku 2025, nikoli náklady na případné další ničení v roce 2026. Pokud budou pokračovat útoky na energetiku, dopravu a civilní infrastrukturu, může se rozsah potřeb obnovy dále měnit. Údaje vycházejí z podkladů ukrajinské vlády, Světové banky, Evropské komise, OSN, OECD a ukrajinského ministerstva financí.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.