Hormuzským průlivem dál proplouvají jednotlivá obchodní plavidla, přestože Írán v posledních týdnech opakovaně útočí na lodě a tvrdí, že nad strategickou vodní cestou uplatňuje kontrolu. Spojené státy naopak uvádějí, že průliv zůstává otevřený. Podle analýzy německé stanice Deutsche Welle se intenzita provozu výrazně snížila, zcela se však nezastavila.
Průliv spojuje Perský záliv s Ománským zálivem a Indickým oceánem. Pro světový obchod jde o jednu z nejdůležitějších námořních úžin, protože přes něj běžně míří významná část vývozu ropy, ropných produktů a zkapalněného zemního plynu ze zemí Perského zálivu. Lodní společnosti proto čelí rozhodnutí, zda přijmout vysoké bezpečnostní riziko, nebo plavby přerušit a čekat na změnu situace.
Deutsche Welle při sledování veřejně dostupných dat zjistila, že průlivem procházejí především plavidla spojená se státy Perského zálivu a dalšími zeměmi, jejichž obchodní zájmy na této trase přetrvávají. Některé lodě podle stanice pokračují v plavbě i přes hrozbu útoku, zatímco jiné zůstávají kotvit v okolí nebo volí delší alternativní trasy. Rozhodování ovlivňuje také vlastnictví plavidla, jeho náklad, původ posádky a vztahy provozovatele k Íránu nebo Spojeným státům.
Riziko se v posledních dnech znovu potvrdilo. Podle agentury Associated Press Spojené arabské emiráty obvinily Írán z útoků drony na dva tankery provozované státní energetickou společností. Britské vojenské středisko United Kingdom Maritime Trade Operations, které shromažďuje hlášení o bezpečnosti plavby, uvedlo, že dvě plavidla utrpěla při útocích menší škody. Další loď byla podle stejného zdroje zasažena při plavbě z průlivu.
Počet proplouvajících lodí je nyní výrazně nižší než před začátkem války. Data společnosti Kpler, citovaná Associated Press, ukázala, že v jednom z posledních sledovaných týdnů klesl počet potvrzených průjezdů o 19,5 procenta na 95. V neděli průlivem podle těchto údajů propluly pouze tři lodě. Prezident Donald Trump přitom veřejně prohlašuje, že vodní cesta je „otevřená a v provozu“, zatímco Teherán její otevření podmiňuje vlastními požadavky.
Provozovatelé lodí musí vedle vojenské hrozby počítat s vyššími náklady na pojištění, možným poškozením nákladu a rizikem zadržení. Pokračování v plavbě proto neznamená, že je průliv považován za bezpečný. Některé společnosti mohou mít uzavřené smlouvy, které vyžadují doručení nákladu, jiné přepravují zboží pro státy nebo firmy, které doufají v menší pravděpodobnost útoku. Každý další incident ale může přimět další dopravce k zastavení provozu a prohloubit tlak na světové ceny energií.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.