Washington zavedl nová cla na dovoz z 60 ekonomik kvůli tomu, že podle něj nedostatečně zakazují a vymáhají zákaz zboží vyrobeného nucenou prací. Opatření přišla několik měsíců poté, co americký Nejvyšší soud zrušil rozsáhlá cla prezidenta Donalda Trumpa zavedená na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích. Podle agentury Deutsche Welle jde o další pokus Bílého domu najít právní základ pro plošnější obchodní bariéry.
Americký zmocněnec pro obchod Jamieson Greer uvedl, že nová opatření mají řešit současně porušování lidských práv a praktiky, které podle Washingtonu deformují obchod. Úřad amerického obchodního zmocněnce oznámil, že cla se budou týkat zemí, které nemají účinný zákaz dovozu výrobků spojených s nucenou prací, případně jej podle Spojených států dostatečně nevymáhají.
Na zboží z části dotčených zemí se vztahuje desetiprocentní sazba, u ostatních činí 12,5 procenta. Evropská unie patří mezi ekonomiky, na něž se nové opatření vztahuje. Americká vláda zároveň připustila výjimky pro suroviny a výrobky, jejichž zdanění by mohlo způsobit nedostatek na domácím trhu, rozsáhlé hospodářské narušení nebo výrazný růst cen. Výjimky se mohou týkat také zemí, u nichž mají cla podle Washingtonu podpořit přijetí nebo důslednější prosazování zákazů nucené práce.
Rozdílné země, stejná sazba
Právě zde vzniká hlavní otázka kolem nového mechanismu. Stejnou či podobnou celní sazbu mohou čelit země s velmi rozdílnou situací v oblasti pracovních práv, kontrol dovozu i fungování institucí. Kritici proto tvrdí, že opatření nerozlišuje mezi konkrétními výrobky ani jednotlivými případy nucené práce, ale trestá celé ekonomiky.
Obchodní experti se podle Deutsche Welle ptají také na to, proč Spojené státy nezaměřily nový postup výrazněji na Čínu, která je dlouhodobě spojována s obviněními z nucené práce v některých odvětvích a regionech. Americké úřady přitom už několik let blokují dovoz některých výrobků z čínského Sin-ťiangu na základě zákona o prevenci nucené práce Ujgurů. Nová cla se však opírají o tvrzení, že desítky dalších zemí nedělají dost pro vymáhání vlastních zákazů.
Vlády dotčených států označily americké zdůvodnění za nepřesné a svévolné. Evropská unie patří k zemím s rozsáhlými pravidly proti nucené práci a s předpisy, které firmám ukládají prověřovat dodavatelské řetězce. Washington ale tvrdí, že samotná existence zákonů nestačí a rozhodující je jejich praktické uplatňování.
Nový postup vychází z takzvaného článku 301 obchodního zákona z roku 1974. Ten umožňuje americkému prezidentovi reagovat na praktiky zahraničních vlád, které podle Washingtonu poškozují americký obchod. Na rozdíl od původních mimořádných cel jde o nástroj, který předpokládá obchodní vyšetřování a může vést k dlouhodobějším clům. Některé podniky už zvažují právní napadení opatření s argumentem, že administrativa nejprve stanovila požadované sazby a teprve poté hledala jejich odůvodnění.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.