Evropa potřebuje změnit přístup k lesním požárům. Nestačí pouze zvyšovat kapacity hasičů a pořizovat další letadla, protože v důsledku oteplování, sucha a častějších vln veder se podmínky pro vznik a šíření ohně zhoršují. Vědci podle Deutsche Welle upozorňují, že požáry mohou v budoucnu zasahovat větší území a objevovat se i v místech, která dosud nebyla považována za vysoce riziková. Hořet mohou dokonce mokřady, jejichž vysychající vegetace se v době dlouhodobého sucha stává palivem.
Rok 2025 byl podle Evropského systému pro informace o lesních požárech, který spravuje Společné výzkumné středisko Evropské komise, nejhorší sezonou v historii měření v Evropské unii. Oheň tam zničil 1 079 538 hektarů, tedy plochu přibližně odpovídající rozloze Kypru. Požáry zaznamenali ve 25 z 27 členských zemí. V srpnu zasáhla Portugalsko a Španělsko dlouhá vlna veder, během níž se téměř současně rozšířilo 22 velmi rozsáhlých požárů. Shořelo při nich 460 585 hektarů.
Požáry se neomezují jen na jih kontinentu. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že rekordní sucha a vlny veder v posledních letech zasáhly také střední a severní Evropu. Požární sezona se prodlužuje a rizikové oblasti se rozšiřují. Vedle změny klimatu k tomu přispívá také opouštění venkova, zarůstání krajiny a rozšiřování zástavby do blízkosti lesů a jiné přírodní vegetace.
Od hašení k prevenci
Evropská komise v březnu 2026 představila nový integrovaný přístup k požárům, který zahrnuje prevenci, připravenost, zásah i obnovu po katastrofě. Důraz klade na takové hospodaření s krajinou, které snižuje množství snadno hořlavého materiálu. Patří sem například pravidelné odstraňování přerostlé vegetace, obnova pestré skladby lesů, vytváření zelených koridorů nebo kombinování lesnictví se zemědělstvím. V některých oblastech může pomoci také řízená pastva, která omezuje množství trávy a křovin.
Odborníci zároveň varují před jednostranným spoléháním na potlačení každého požáru. Oheň je přirozenou součástí některých ekosystémů a menší, kontrolované zásahy mohou v určitých podmínkách snížit množství paliva pro pozdější ničivé požáry. Taková opatření však musí vycházet z místních podmínek a být prováděna pod dohledem odborníků. Stejně důležitá je obnova mokřadů, lesů a půdy, protože zdravější ekosystémy lépe zadržují vodu a jsou odolnější vůči vysokým teplotám.
Evropská unie současně posiluje společné zásahové kapacity. Pro sezonu 2026 předem rozmístila v nejohroženějších zemích 777 hasičů ze 14 států. K dispozici má být také 22 hasičských letadel a pět vrtulníků. Tyto síly doplňuje rezerva rescEU, která umožňuje vyslat techniku a odborníky tam, kde národní kapacity nestačí. Podle institucí EU ale samotná solidarita při zásazích rostoucí riziko nevyřeší. Rozhodující bude dlouhodobé snižování emisí, lepší varovné systémy, územní plánování a spolupráce obcí s obyvateli v oblastech ohrožených požáry.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.