Izraelský útok na syrskou leteckou základnu Abú al-Duhúr v provincii Idlib z 18. srpna je nejnovějším příkladem rozšiřující se izraelské vojenské aktivity v Sýrii. Podle izraelské vlády hrozilo, že na základně poblíž Aleppa rozmístí své jednotky Turecko, které pomáhá syrské vládě s obnovou armády. Izrael uvedl, že úder měl zabránit porušení dohodnutého bezpečnostního statu quo.
Syrské ministerstvo zahraničí útok odsoudilo jako zásah proti územní celistvosti země. Podle agentury AP izraelské letectvo zasáhlo dráhy a hangáry základny. Syrský ministr zahraničí Asaad al-Shaibani následně řekl serveru Axios, že Damašek Izraeli vysvětloval, že s Ankarou nepřipravuje vytvoření turecké vojenské základny. Izrael přesto podle něj zaútočil.
Od náletů k pozemním operacím
Izraelská armáda působí v Sýrii výrazněji od prosince 2024, kdy po pádu režimu Bašára Asada obsadila části demilitarizovaného pásma u Golanských výšin. Toto pásmo odděluje izraelské a syrské síly podle dohody o příměří z roku 1974 a dohlíží na něj mise OSN UNDOF. Izrael tehdy uvedl, že jde o dočasný krok nutný k ochraně hranice v době rozpadu syrských bezpečnostních struktur.
Podle Evropské agentury pro azyl bylo během roku 2025 v provincii Kunajtra zaznamenáno více než 900 izraelských vpádů. V oblasti vznikla síť vojenských stanovišť, kontrolních bodů a uzavřených vojenských zón. Izraelské jednotky působí také v západní části provincie Dará. Jejich operace zahrnují prohlídky domů, uzavírání silnic, dělostřeleckou palbu a nasazení dronů.
Obyvatelé jižní Sýrie v reportáži Deutsche Welle popisují zadržování místních lidí, ničení silnic a další infrastruktury i budování nových vojenských pozic. Tato svědectví se objevují v době, kdy je oblast stále poznamenaná slabou kontrolou centrální vlády, místními ozbrojenými střety a napětím mezi různými komunitami. Izraelská armáda své pozemní operace obvykle zdůvodňuje bezpečnostními hrozbami a snahou zabránit útokům na své vojáky.
Obava z Íránu i Turecka
Hlavním dlouhodobým důvodem izraelských úderů v Sýrii je snaha zabránit obnovení íránské přítomnosti a přesunu zbraní ke skupině Hizballáh. Po pádu Asadova režimu se však k obavám z Íránu přidala nejistota ohledně budoucího uspořádání syrské armády a rostoucího vlivu Turecka. Ankara podporuje syrskou přechodnou vládu, poskytuje výcvik a podle dostupných informací jí pomáhá také s vybavením a logistikou.
Izrael a Sýrie zároveň vedou za zprostředkování Spojených států a Francie jednání o bezpečnostní dohodě. Jedním z nejspornějších bodů zůstává izraelská přítomnost na syrském území, zejména v okolí hory Hermon. Americký prezident Donald Trump podle Axios v červenci vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby začal své jednotky ze Sýrie stahovat. Izrael ale svou přítomnost nadále hájí jako nezbytné bezpečnostní opatření.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.