Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt po nálezu dronu s připevněnou výbušninou na letišti Leipzig/Halle varoval, že Německo musí nyní „neustále počítat s rizikem útoků“. Zařízení se objevilo v blízkosti ukrajinského nákladního letounu. Letiště přitom slouží také jako logistické centrum pro vojenské přepravy NATO. Německé úřady případ označily za možné hybridní napadení, tedy operaci kombinující například sabotáž, špionáž, kybernetické útoky a snahu vyvolat nejistotu. ([euronews.com](https://www.euronews.com/my-europe/2026/08/06/explosive-drone-why-leipzighalle-airport-keeps-becoming-a-target-for-sabotage?utm_source=openai))
Událost upozornila na zranitelnost infrastruktury, která není přímo na bojišti, ale má strategický význam. Leipzig/Halle přitom není prvním incidentem tohoto druhu. V roce 2024 tam podle americké agentury AP vzplál ve skladu přepravní kontejner po aktivaci zápalného zařízení. Západní bezpečnostní složky tehdy podezíraly z přípravy útoku ruskou vojenskou rozvědku. Vyšetřování současného případu pokračuje a německé úřady veřejně neurčily pachatele. ([apnews.com](https://apnews.com/article/7812a9ca0916056dbe2530c9c8e90060?utm_source=openai))
Pro českou energetiku z toho neplyne, že by hrozil bezprostřední útok na konkrétní elektrárnu. Znamená to ale, že ochrana elektráren, rozvoden, zásobníků paliv a dalších uzlů už není jen otázkou plotů a běžné fyzické ostrahy. Rizikem jsou také drony, útoky na řídicí systémy nebo narušení dodavatelských řetězců. Kybernetická bezpečnostní strategie České republiky pro roky 2026 až 2030 označuje sabotáž a kybernetické působení proti civilní i vojenské infrastruktuře za součást hrozeb, kterým musí stát čelit. ([nukib.gov.cz](https://nukib.gov.cz/download/publikace/strategie_akcni_plany/narodni_strategie_kb_2026-2030.pdf?utm_source=openai))
České ministerstvo vnitra spolu s ministerstvem dopravy v červenci představilo návrh legislativy pro ochranu kritické infrastruktury před drony. Návrh má umožnit rychlejší zásah proti bezpilotním prostředkům u elektráren, jaderných zařízení, letišť nebo skladů paliv. Za určitých podmínek by se na eliminaci podezřelého dronu mohli podílet také proškolení a vybavení pracovníci ostrahy. Dosud je reakce výrazně více závislá na policii a armádě. ([mv.gov.cz](https://mv.gov.cz/webpm/clanek/ministerstvo-vnitra-spolecne-s-ministerstvem-dopravy-pripravilo-navrh-nove-legislativy-o-antidronove-ochrane-kriticke-infrastruktury.aspx?utm_source=openai))
Silné zdroje, citlivé uzly
Česká soustava má proti některým rizikům výhodu v relativně silné domácí výrobní základně. Dukovany a Temelín v roce 2025 společně vyrobily 32,066 terawatthodiny elektřiny, což podle společnosti ČEZ odpovídalo více než 40 procentům tuzemské spotřeby. Samotné Dukovany dodaly 14,68 terawatthodiny. Výpadek jedné lokality by proto neznamenal automaticky okamžité přerušení dodávek, přesto by mohl zatížit přenosovou soustavu a zvýšit potřebu dovozu či náhradní výroby. ([cez.cz](https://www.cez.cz/nextcez/cs/pro-media/tiskove-zpravy/jaderna-elektrarna-dukovany-v-roce-2025-vyrobila-1468-twh-bezemisni-elektriny-230879?utm_source=openai))
Odolnost ale nezávisí jen na množství vyrobené elektřiny. Důležité jsou přenosové linky, rozvodny, transformátory, dispečerská centra a komunikační systémy, jejichž poškození může omezit dodávky i při dostatečné výrobní kapacitě. Stát od srpna 2025 uplatňuje nový zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a v roce 2026 doplňuje prováděcí pravidla. Zkušenost z Německa tak pro české firmy a úřady představuje především bezpečnostní úkol: zkrátit dobu od odhalení hrozby k zásahu a připravit postupy pro provoz i při částečném vyřazení klíčového zařízení. ([e-sbirka.gov.cz](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2026/122/2026-08-01?f=122%2F2026&zalozka=duvodovazprava&utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.