Americká vláda zavedla nová dovozní cla na zboží ze 60 ekonomik kvůli tomu, že podle ní nedostatečně zakazují a kontrolují dovoz výrobků spojených s nucenou prací. Opatření se týká mimo jiné Evropské unie, Indie, Japonska, Kanady, Mexika, Austrálie a Číny. Sazby činí deset nebo 12,5 procenta. Podle agentury Associated Press ale řada obchodních partnerů zpochybňuje, zda Spojené státy předložily dostatečné důkazy a zda cla skutečně souvisejí s potíráním nucené práce.
Nová opatření přišla poté, co americký Nejvyšší soud zablokoval dřívější rozsáhlá cla, která Donald Trump zavedl s odvoláním na zákon o mimořádných ekonomických pravomocích. Bílý dům nyní využil paragraf 301 obchodního zákona z roku 1974. Ten umožňuje Spojeným státům reagovat na zahraniční praktiky, které považují za nespravedlivé, diskriminační nebo poškozující americký obchod.
Úřad zmocněnce pro obchod Spojených států (USTR) zahájil vyšetřování 60 ekonomik letos v březnu na prezidentův pokyn. Podle úřadu se uskutečnila dvě kola veřejných slyšení, vláda obdržela více než 2100 připomínek a konzultovala věc s více než 45 zahraničními vládami. V červnu USTR dospěl k závěru, že nedostatečná ochrana před dovozem zboží z nucené práce představuje praktiku, na niž lze podle paragrafu 301 reagovat.
Washington rozlišuje mezi zeměmi, které zákaz dovozu mají, ale podle americké administrativy jej dostatečně nevymáhají, a státy, které takový režim nemají. Desetiprocentní clo se týká například Argentiny, Bangladéše, Kanady, Indie, Indonésie, Mexika, Pákistánu nebo Británie. U ostatních sledovaných ekonomik činí sazba 12,5 procenta. U Evropské unie, Tchaj-wanu, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska se výsledné zatížení odvíjí také od běžného cla podle doložky nejvyšších výhod.
Nejasnosti vyvolává především skutečnost, že stejnou sazbu dostaly země s velmi odlišnými pracovními podmínkami a právními systémy. Australský ministr obchodu Don Farrell podle AP označil americké clo za obtížně odůvodnitelné a uvedl, že Austrálie bere problém moderního otroctví vážně. Brazilská vláda krok označila za svévolný a neodůvodněný. Kritika zazněla také z Evropské unie, kde představitelé poukazovali na existenci vlastních pravidel proti výrobkům spojeným s nucenou prací.
Americký systém už přitom dovoz z nucené práce zakazuje. Paragraf 307 celního zákona z roku 1930 umožňuje Celní a pohraniční ochraně zadržet zásilky, u nichž existuje důvodné podezření, že vznikly za použití nucené práce. Výjimku založenou na nedostatečné domácí nabídce odstranil zákon z roku 2016. Spojené státy navíc v roce 2021 přijaly zákon namířený proti dovozu ze západočínského Sin-ťiangu, pokud firmy neprokážou, že jejich zboží nevzniklo za použití nucené práce. Podle Deutsche Welle proto není jasné, proč Washington místo cíleného postupu vůči konkrétním výrobcům zvolil plošná cla na celé ekonomiky.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.