Palivová krize se v srpnu znovu rozšířila do dalších částí Ruska. Na některých čerpacích stanicích chybí benzin a nafta, jinde platí limity na množství paliva, které si může jeden zákazník koupit. Podle agentury Reuters zavedly místní úřady přísnější pravidla nejméně v deseti regionech. Problémy se zásobováním se objevily také v okolí Moskvy, která byla dosud nedostatkem zasažena méně než jižní části země.
Za jednou z hlavních příčin stojí série ukrajinských dronových útoků na ruské rafinerie, ropovody a sklady. Údery poškodily mimo jiné závody v Rjazani, Volgogradu, Jaroslavli, Saratovu a Omsku. Některé rafinerie musely provoz omezit nebo dočasně zastavit. Podle Reuters se k výpadkům poškozených závodů přidala také sezónně vyšší poptávka, zejména v době sklizně a letních cest.
Ruská vláda se snaží nedostatek zmírnit zákazem nebo omezením vývozu. Koncem července prodloužila zákaz vývozu benzinu do 31. ledna 2027 a omezení vývozu nafty do 31. srpna 2026. Část dodávek se podle médií přesouvá mezi regiony a Rusko zvýšilo dovoz pohonných hmot z Běloruska. Opatření však nedokázala zabránit tomu, aby se potíže v srpnu znovu zhoršily.
Omezení začaly uplatňovat i velké ropné společnosti. Reuters informovala, že Gazprom Něfť zavedl limity na nákup benzinu na svých stanicích v Moskvě a v dalších lokalitách. Rosněfť podle stejné agentury omezila prodej na 30 litrů na vozidlo. V některých regionech motoristé čekají u čerpacích stanic dlouhé hodiny a hledají palivo mimo své bydliště.
Nespokojenost se šíří hlavně mimo velká města
Palivo je pro ruské obyvatele citlivou otázkou. Nedostatek nekomplikuje pouze dopravu, ale také práci zemědělců, zásobování obchodů a fungování menších podniků. Zasažené oblasti se proto obávají růstu cen a dalších výpadků. Ruské úřady se snaží veřejnou kritiku omezovat. Podle zpráv médií byli v některých regionech pokutováni lidé, kteří na nedostatek veřejně upozorňovali nebo vyzývali k protestům.
Ruští ekonomové žijící v exilu upozorňují, že právě takové každodenní problémy mohou postupně oslabovat podporu válce. Nedostatek benzinu se dotýká širší vrstvy obyvatel než západní sankce nebo pokles příjmů státního rozpočtu a může vyvolávat otázky, proč země vynakládá prostředky na válku, zatímco doma chybí základní zboží. Zároveň ale není jisté, že se nespokojenost promění v organizovaný odpor.
Kreml má rozsáhlý aparát pro kontrolu médií, veřejného prostoru i politických protestů. Vláda může navíc přesouvat dodávky do nejdůležitějších měst a problém prezentovat jako dočasný důsledek útoků nebo technických oprav. Ruský prezident Vladimir Putin v červenci připustil, že země čelí určitému nedostatku paliva, zároveň ale uvedl, že se situace postupně zlepší.
Palivová krize tak může zvýšit náklady a politická rizika války, sama o sobě však zatím nepředstavuje mechanismus, který by Kreml přiměl ke změně strategie. Ukrajina útoky na energetickou infrastrukturu využívá jako způsob, jak narušit ruské zásobování a financování války. Moskva na ně odpovídá opravami rafinerií, přesuny paliva a dalšími omezeními, nikoli oznámením o ukončení bojů.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.