Státní rozpočet se dlouhodobě potýká s vysokými schodky, zatímco obce a kraje drží na účtech stovky miliard korun. Téma znovu otevřely Hospodářské noviny, podle nichž se v Česku pravidelně střetává kritika nevyužitých obecních peněz s obhajobou místních samospráv. Aktuální data ale ukazují, že v roce 2025 se tento rozdíl začal částečně zmenšovat: územní rozpočty zvýšily investice na historické maximum.
Podle zprávy ministerstva financí hospodařily obce, kraje a dobrovolné svazky obcí v roce 2025 s přebytkem 14 miliard korun. Jejich celkové příjmy dosáhly 892,9 miliardy korun a výdaje 878,9 miliardy. Kapitálové výdaje, tedy peníze vynaložené například na stavby a další dlouhodobý majetek, meziročně vzrostly o 20,2 procenta na 208,4 miliardy korun. ([mf.gov.cz](https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/uzemni-rozpocty/hospodareni-uzemnich-rozpoctu/mesicni-zpravy-o-hospodareni-uzemnich-ro/2025/zprava-o-vyvoji-rozpoctoveho-hospodareni-63277))
Výsledek výrazně ovlivnila Praha, která skončila s přebytkem 24,2 miliardy korun. Obce bez hlavního města naopak utratily více, než získaly. Jejich příjmy činily 386 miliard korun a výdaje 395,3 miliardy, takže skončily ve schodku 9,3 miliardy korun. Podle ministerstva šlo především o důsledek vyšších investic a zapojení úspor z minulých let. ([mf.gov.cz](https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/uzemni-rozpocty/hospodareni-uzemnich-rozpoctu/mesicni-zpravy-o-hospodareni-uzemnich-ro/2025/zprava-o-vyvoji-rozpoctoveho-hospodareni-63277))
Úspory klesly, stále jsou ale vysoké
Analýza společnosti CRIF, kterou zveřejnila Česká tisková kancelář, uvádí, že kapitálové výdaje obcí bez Prahy vzrostly meziročně o 26 procent na 132,5 miliardy korun. Obce investovaly zejména do školství, sportovních zařízení, bydlení, dopravy, kultury a vodního hospodářství. Na investice připadlo 34 procent jejich příjmů, což byl nejvyšší podíl po roce 2012. ([ceskenoviny.cz](https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vydaje-obci-bez-prahy-loni-poprve-od-r-2010-prevysily-jejich-prijmy/2822023))
Úspory obcí bez Prahy se loni snížily o dvě procenta na 214 miliard korun. Ve srovnání s rokem 2020 ale zůstaly o 70 miliard, tedy o 48 procent, vyšší. Poměr peněz na bankovních účtech k ročním příjmům obcí klesl z 60 na 55 procent. Tento ukazatel neříká, že jsou všechny prostředky okamžitě volné, protože část rezerv může být určena na již připravované projekty nebo na spolufinancování dotací. ([ceskenoviny.cz](https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vydaje-obci-bez-prahy-loni-poprve-od-r-2010-prevysily-jejich-prijmy/2822023))
Ministerstvo financí upozorňuje, že rozdíl mezi penězi na bankovních účtech a dluhem územních samospráv dosáhl v roce 2025 celkem 440,3 miliardy korun. Zároveň uvádí, že obce a kraje při sestavování rozpočtů opakovaně podhodnocují očekávané daňové příjmy a nadhodnocují kapitálové výdaje. Výsledkem jsou výrazně lepší hospodářská salda, než jaká původně plánovaly. ([mf.gov.cz](https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/uzemni-rozpocty/hospodareni-uzemnich-rozpoctu/mesicni-zpravy-o-hospodareni-uzemnich-ro/2025/zprava-o-vyvoji-rozpoctoveho-hospodareni-63277))
Vyšší investiční aktivita se promítla také do zadlužení. Dluh obcí bez Prahy podle CRIF meziročně vzrostl o 11 procent na 62 miliard korun. Ve vztahu k jejich příjmům však činil 16 procent, zatímco v roce 2013 byl téměř dvojnásobný. Obce loni získaly ze sdílených daní 261,9 miliardy korun, meziročně zhruba o 12 miliard více. Právě systém rozdělování daňových výnosů mezi stát, kraje a obce patří k otázkám, které se při debatách o veřejných financích pravidelně vracejí. ([ceskenoviny.cz](https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vydaje-obci-bez-prahy-loni-poprve-od-r-2010-prevysily-jejich-prijmy/2822023))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.