Stále častější vlny veder a teplotní rekordy v jižní Evropě vedou některé cestovatele k přesunu na sever. Místo středomořských pláží vyhledávají v létě Norsko, Finsko, Island nebo severní oblasti dalších evropských zemí. Tento trend, někdy označovaný jako „coolcation“, přináší úlevu lidem, kteří se chtějí vyhnout extrémnímu horku, zároveň ale zvyšuje tlak na místa s omezenou infrastrukturou a citlivou přírodou.
Podle Deutsche Welle zájem o chladnější destinace podporují delší a intenzivnější vlny veder na jihu kontinentu. Zpráva se odvolává na turistický výhled Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro rok 2026. Současně ale upozorňuje, že zatím není jisté, nakolik jde o dlouhodobou změnu geografického rozložení evropského cestovního ruchu. Daniel Scott, profesor z kanadské University of Waterloo, podle stanice uvedl, že na definitivní závěry je zatím brzy.
Se zvýšeným náporem se už potýkají některé oblasti severního Norska. Oblíbené fjordy, ostrovy a horské stezky navštěvují lidé, kteří hledají přírodu a mírnější letní počasí. Koncentrovaný příliv turistů však zatěžuje silnice, odpadové hospodářství, vodní zdroje i ubytovací kapacity. V odlehlých regionech může několik tisíc návštěvníků během jediného dne výrazně převýšit počet místních obyvatel.
Problémem není jen množství lidí, ale také charakter severní krajiny. Arktické a subarktické ekosystémy se po poškození obnovují pomalu. Pohyb mimo vyznačené stezky může ničit vegetaci, parkování obytných vozů zatěžuje půdu a nedostatečné hygienické zázemí zvyšuje riziko znečištění. Turisté navíc často cestují letecky nebo autem, takže přesun za chladnějším počasím sám o sobě nemusí znamenat menší klimatickou zátěž.
Podle evropské zprávy o stavu klimatu za rok 2025, kterou zveřejnily služby Copernicus a Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí, zasáhla v červenci 2025 rekordně dlouhá vlna veder také subarktické oblasti Skandinávie. Teploty přesahující 30 stupňů Celsia se objevily i v místech poblíž polárního kruhu. Sever proto není před rostoucími teplotami chráněn a jeho turistická atraktivita se může v budoucnu měnit současně s tím, jak se mění podnebí.
Evropské instituce upozorňují, že cestovní ruch se musí vyrovnat nejen s klimatickými dopady, ale také s nerovnoměrným rozložením návštěvnosti. Řešením může být regulace vstupu do nejzatíženějších lokalit, lepší veřejná doprava, budování hygienického zázemí a směrování návštěvníků do méně exponovaných oblastí. Zkušenost jižní Evropy přitom ukazuje, že pokud se problémy začnou řešit až po prudkém růstu návštěvnosti, opatření bývají složitější a nákladnější.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.