Užívání některých běžných léků může souviset se změnami střevního mikrobiomu, které přetrvávají i dlouho po vysazení přípravku. Ukázala to analýza zdravotních záznamů a vzorků stolice od 2509 účastníků Estonian Microbiome Cohort, kterou vedli vědci z Institute of Genomics při University of Tartu. Výsledky zveřejnil časopis mSystems ve studii nazvané A hidden confounder for microbiome studies: medications used years before sample collection.
Střevní mikrobiom označuje společenství mikroorganismů žijících v trávicím traktu, především bakterií. Podílí se mimo jiné na zpracování potravy a ovlivňuje metabolismus i fungování imunitního systému. Jeho složení se mezi lidmi přirozeně liší a vědci se proto snaží zjistit, do jaké míry tyto rozdíly souvisejí s nemocemi, stravou, životním stylem nebo užívanými léky.
Výzkumníci porovnali údaje o užívání 186 léčiv s výsledky takzvané shotgun metagenomiky, tedy metody, při níž se ze vzorku přímo čtou úseky genetické informace přítomných mikroorganismů. U 167 sledovaných léků, což odpovídá 89,8 procenta, našli souvislost s odlišnostmi ve složení nebo fungování střevního mikrobiomu. U 78 přípravků, tedy 46,7 procenta, byly rozdíly spojeny s užíváním v minulosti a mohly být patrné ještě roky po poslední dávce.
Nešlo jen o antibiotika
Nejznámější jsou v této souvislosti antibiotika, která mohou výrazně zasáhnout do zastoupení jednotlivých bakterií. Studie ale popsala dlouhodobé souvislosti také u léků působících přímo na lidský organismus. Patřily mezi ně betablokátory používané například u některých srdečních onemocnění a vysokého krevního tlaku, inhibitory protonové pumpy snižující tvorbu žaludeční kyseliny, antidepresiva, benzodiazepinové deriváty, glukokortikoidy nebo některé léky na cukrovku.
U některých benzodiazepinových přípravků byly rozdíly ve střevním mikrobiomu podobně výrazné jako u širokospektrých antibiotik. Ani léky ze stejné skupiny však podle autorů nepůsobily shodně. Například diazepam a alprazolam se lišily v síle i charakteru zjištěných souvislostí. Výsledky tak naznačují, že při výzkumu mikrobiomu nemusí stačit zaznamenat pouze lékovou skupinu, ale může být důležité sledovat konkrétní účinnou látku.
Autoři se pokusili ověřit, zda pozorované rozdíly mohou vznikat po zahájení nebo ukončení léčby. V menší podskupině 328 lidí proto porovnali dva časové body. Opakované vzorky ukázaly předvídatelné změny po nasazení nebo vysazení některých léků, mimo jiné inhibitorů protonové pumpy, antidepresiv ze skupiny SSRI a antibiotik. Tento výsledek podporuje možnost, že část změn skutečně souvisí s léčbou, sám o sobě však neprokazuje příčinu u všech sledovaných přípravků.
Studie byla observační, vycházela tedy z údajů získaných v běžné populaci, nikoli z randomizovaného klinického pokusu. Složení mikrobiomu mohou ovlivňovat také onemocnění, strava, věk, životní styl a další léky. U části léčiv byl navíc počet uživatelů omezený. Výzkum proto neříká, že by pacienti měli předepsané léky vysazovat. Ukazuje především na problém pro další studie: pokud vědci při analýze mikrobiomu zohlední jen současné užívání léčiv, mohou přehlédnout vliv léčby podané měsíce nebo roky před odběrem vzorku.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.