Krmítka pro volně žijící ptáky se mohou během šíření ptačí chřipky stát místy s vyšším rizikem přenosu nákazy. Upozornil na to biolog Darryl Jones z Griffith University v komentáři zveřejněném na platformě The Conversation, který následně převzal ScienceDaily. Podle autora doplňkové krmení soustřeďuje na jednom místě více druhů a jedinců, než by se tam za běžných podmínek setkávalo, a tím usnadňuje jejich vzájemný kontakt.
Obavy se týkají především vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1, tedy varianty viru, která může u ptáků vyvolávat těžké onemocnění a úhyny. Australské úřady k 23. srpnu 2026 evidovaly 309 pozitivních událostí u volně žijících živočichů. Virus byl zjištěn také u dlouhonosého lachtana v Jižní Austrálii, což byla podle australského ministerstva zemědělství první potvrzená infekce savce v zemi. V chovech drůbeže ani v širším zemědělském sektoru úřady nákazu dosud nezaznamenaly. Riziko pro lidské zdraví hodnotí jako nízké.
Samotný komentář není výsledkem studie, která by přímo měřila šíření H5N1 u zahradních krmítek. Jeho závěr vychází z dřívějších výzkumů, podle nichž mohou krmná místa zvyšovat hustotu ptáků a počet jejich kontaktů. Studie publikovaná v časopise Scientific Reports například sledovala pěnkavy mexické na městském a venkovském stanovišti. Výzkumníci střídali pětitýdenní období, kdy krmítka denně čistili zředěným roztokem bělidla, a období bez čištění. U venkovských ptáků vedlo ponechání špinavých krmítek k vyšší míře infekce běžným střevním parazitem, zatímco pravidelné čištění množství parazitů snížilo.
Další práce, publikovaná v časopise Philosophical Transactions of the Royal Society B, se zabývala tím, jak hustota krmítek ovlivňuje přenos nemoci mezi pěnkavami. Tyto výsledky se týkají jiných původců a jiného druhu ptáka než H5N1. Ukazují však mechanismus, který je u ptačí chřipky biologicky možný: více zvířat na jednom místě znamená více příležitostí k přímému kontaktu i ke kontaminaci povrchů trusem, sekrety nebo zbytky potravy.
Jones proto považuje za nejbezpečnější řešení dočasně volně žijící ptáky nekrmit. Uvádí přitom dřívější výzkum, podle něhož ptáci navštěvující krmítka získávají většinu živin z přirozených zdrojů, například z hmyzu a červů. Krmivo od lidí pro ně proto obvykle představuje doplněk, nikoli nezbytnou součást potravy. Pokud lidé v krmení pokračují, doporučení spočívá v podávání menšího množství potravy, zákazu krmení z ruky a pravidelném čištění všech krmných ploch a pomůcek.
Kontaktu s nemocnými nebo uhynulými ptáky a savci se mají lidé vyvarovat a nálezy hlásit příslušným úřadům. Z dosavadních údajů nelze vyvodit, že každé krmítko šíření H5N1 skutečně způsobí. Studie přímého vlivu krmítek na tento virus zatím chybí. Dostupné poznatky ale podporují opatrnost v době, kdy se nákaza v australské přírodě objevuje u nových druhů a na nových místech.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.