Vláda Andreje Babiše vládne od konce roku 2025 v koalici hnutí ANO, SPD a Motoristů. Po téměř třech čtvrtinách roku je její politika výrazně orientovaná na výdaje, ochranu příjmů domácností a odmítání některých evropských pravidel. Zároveň však kabinet zatím nepřistoupil k tak rozsáhlému podřízení médií, justice a státní správy politické moci, jaké je spojováno s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.
Rozdíl je důležitý také pro ekonomiku. Orbánova vláda v Maďarsku během let vybudovala systém, v němž se politická kontrola promítla do fungování státních institucí, médií i veřejných zakázek. Česká vláda sice kritizuje veřejnoprávní média a usiluje o změny ve státní správě, ale její kroky zatím nepředstavují srovnatelnou přestavbu institucionálního rámce. Na omezený prostor pro rychlé změny působí také prezident, parlamentní opozice, soudy a pravidla Evropské unie.
Nejviditelnějším projevem vládního populismu je rozpočtová politika. Poslanecká sněmovna schválila státní rozpočet na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun. Ministerstvo financí uvedlo, že návrh zahrnuje mimo jiné koaliční změny v objemu 1,12 miliardy korun a úspory v provozních a dalších výdajích za 11 miliard. Rozpočet současně umožňuje pokračovat v investicích a počítá s financováním vládních priorit.
Pro příští rok premiér podle dostupných vyjádření očekává deficit výrazně pod 400 miliardami korun. Vláda Evropské komisi oznámila, že strukturální schodek veřejných financí nepřekročí 2,9 procenta hrubého domácího produktu, po letošních 2,4 procenta. Strukturální schodek je ukazatel, který se snaží odlišit trvalou nerovnováhu veřejných financí od vlivu hospodářského cyklu nebo jednorázových příjmů a výdajů. Opozice návrh kritizuje jako populistický a upozorňuje na růst zadlužení.
Vládní hospodářská politika se opírá také o sliby týkající se důchodů, veřejných služeb, dopravy a cen energií. Kabinet v červenci uvedl, že v prvním pololetí splnil nebo zahájil plnění podstatné části programového prohlášení. Státní fond dopravní infrastruktury má letos k dispozici 169,3 miliardy korun. Vláda zároveň deklarovala, že v příštím roce splní závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP, což bude znamenat další tlak na rozpočtové výdaje.
Podle komentáře Hospodářských novin, z něhož téma vychází, je proto současný stav možné popsat jako méně radikální, než by odpovídalo nejtvrdší podobě populistické politiky. Neznamená to ale, že kabinet ustoupil od snahy získávat podporu prostřednictvím vyšších výdajů a konfliktů s částí institucí. Rozhodující bude, zda vláda dokáže své sliby financovat bez dalšího zvyšování strukturálního schodku a zda změny ve státní správě povedou k úsporám, nebo k její větší politické závislosti. Informace o rozpočtu a vládních prioritách pocházejí z podkladů Ministerstva financí, Úřadu vlády a zpravodajství České tiskové kanceláře.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.