Houbařský zázrak uprostřed sucha. Podívejte se, co les vydal za hodinu a půl

Houbařský zázrak uprostřed sucha. Podívejte se, co les vydal za hodinu a půl

I přes aktuální suché počasí, které by od návštěvy lesa spíše odradilo, se najdou houbaři, kteří přesně vědí, kde a jaké houby hledat. Jedním z nich je Martin Fuksa z obce Kluky, který ve čtvrtek 29. srpna zažil skutečný houbařský zázrak. Během pouhé hodiny a půl našel přibližně 150 kousků hub, především kozáků a křemenáčů, a to vše uprostřed lesa, kde by to v době sucha čekal málokdo.

„Věděl jsem, že letos není situace ideální, ale po letech zkušeností mám svá osvědčená místa, která nikdy nezklamou,“ říká nadšený houbař Martin Fuksa. „Bylo sucho, ale přesto jsem se rozhodl to zkusit. A stálo to za to.“

Podle Fuksy je klíčem k úspěchu nejen znalost konkrétních míst, kde houby tradičně rostou, ale také umění rozpoznat, jaké podmínky dané lokalitě svědčí. „Je to o kombinaci několika faktorů – vlhkosti, stínu a také typu půdy. I v suchém létě najdete místa, kde se drží vlhkost a kde houby rostou, pokud víte, kde hledat,“ vysvětluje.

Jeho úspěch není ojedinělý. Podobné zprávy o nečekaně bohatých nálezech přicházejí od zkušených houbařů z různých koutů České republiky. Většina z nich však potvrzuje, že letošní houbaření je mnohem náročnější než v předchozích letech. „Musíte být trpěliví a vytrvalí. Letos to není o množství, ale o kvalitě a vědomostech,“ dodává Fuksa.

Při čtvrtečním houbaření Martin Fuksa nasbíral kromě kozáků a křemenáčů také několik hřibů smrkových a dokonce i několik pýchavek. „Bylo to, jako by les chtěl ukázat, že i přes suché počasí má co nabídnout,“ říká s úsměvem.

Jeho úspěch se rychle rozkřikl mezi místními obyvateli a sousedé neváhali se ho zeptat na jeho tajemství. „Lidé se mě ptají, kde jsem to našel, ale každý správný houbař ví, že svá místa neprozrazuje,“ směje se Fuksa.

Houbaření je v Česku velmi populární a mnoho lidí v něm nachází relaxaci a únik z každodenního stresu. I když letošní sezóna není zdaleka tak plodná jako ty předchozí, příběhy jako ten Martinův ukazují, že kdo ví, kam se vydat a co hledat, může si i v době sucha přijít na své.

„Každý rok je jiný, a to je na houbaření to krásné,“ uzavírá Fuksa. „Letos to sice není jednoduché, ale o to víc si člověk váží každého nálezu. A když najdete 150 kousků za hodinu a půl, je to radost dvojnásobná.“

Martinův úspěch je inspirací pro ostatní houbaře, aby se nevzdávali a i přes nepříznivé podmínky pokračovali ve svých výpravách do lesa. Koneckonců, příroda má své způsoby, jak odměnit ty, kteří jí věří a nevzdávají se.

Sdílejte článek