Několik desítek vlivných osobností se podle podcastu Hospodářských novin Bruselský diktát spojilo s cílem přesvědčit evropské politiky, aby přijali kroky na podporu konkurenceschopnosti. Součástí iniciativy jsou vedle představitelů byznysu a veřejného života také tři významná evropská média. Jejich zapojení má pomoci dostat téma hospodářských reforem výrazněji do veřejné debaty.
Mezi hlavní problémy evropské ekonomiky patří podle odborných podkladů slabší růst produktivity, roztříštěný vnitřní trh, nedostatečně rozvinuté kapitálové trhy, vysoké ceny energií a pomalejší zavádění nových technologií. Produktivita vyjadřuje, kolik hodnoty ekonomika vytvoří na jednotku práce nebo kapitálu. Pokud roste pomalu, omezuje to dlouhodobý růst mezd, investic i životní úrovně.
Na potřebu změn upozorňoval už bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi ve zprávě o konkurenceschopnosti EU z roku 2024. Dokument spojoval evropské zaostávání především s nízkými investicemi, rozdíly mezi členskými státy, vysokými náklady na energie a slabším postavením evropských firem v technologických odvětvích. Podle letošní analýzy Centre for European Reform zůstávají tyto strukturální problémy nevyřešené.
Rok konkurenceschopnosti
Evropská unie si konkurenceschopnost stanovila jako jednu z hlavních politických priorit pro rok 2026. Evropská rada v březnu podpořila agendu „One Europe, One Market“, která má během následujících dvou let posílit fungování jednotného trhu. Záměrem je omezit překážky pro podnikání přes hranice, zjednodušit pravidla a umožnit firmám snáze růst v rámci celé Unie. Jednotný trh existuje formálně už desítky let, v praxi však podniky stále narážejí na rozdílné národní předpisy a administrativu.
Do této debaty zapadá také iniciativa World Economic Forum nazvaná Leaders for European Growth and Competitiveness. Její účastníci letos jednali mimo jiné o snižování složitosti evropského trhu a o využití umělé inteligence v podnikání. Evropské firmy podle WEF potřebují nejen technologii vyvinout, ale také ji rychleji převést do výroby a služeb.
Ve stejném týdnu jako podcast Hospodářských novin se řešila i budoucnost vztahů Islandu s Evropskou unií. V referendu konaném 29. srpna 2026 odmítli islandští voliči návrh na obnovení přístupových rozhovorů. Proti hlasovalo přibližně 53 procent účastníků, pro bylo zhruba 47 procent. Nešlo tedy přímo o hlasování o vstupu do EU, ale o rozhodnutí, zda má země znovu zahájit jednání. Premiérka Kristrún Frostadóttirová po vyhlášení výsledků uvedla, že vláda v tomto volebním období přístupová jednání nepovede, uvedly Hospodářské noviny.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.