Členské státy Evropské unie by se podle diplomata a poradce prezidenta Michaela Žantovského měly dohodnout na omezení volného pohybu ruských diplomatů. Opatření by podle něj mohlo omezit ruskou zpravodajskou a dezinformační činnost v evropských zemích. Žantovský to řekl v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu.
Reagoval na závěr německé vlády, podle kterého za srpnovým hybridním útokem v Lipsku stojí ruští agenti. Podrobnosti útoku ani rozsah případných škod iROZHLAS v článku neuvádí. Německé úřady podle souvisejících informací identifikovaly dva podezřelé z útoku na letišti u Lipska.
Žantovský uvedl, že zpráva o útoku je znepokojivá také v souvislosti s dalšími rušivými událostmi v pobaltských zemích, Polsku a Rumunsku. Spolu s pokračující ruskou rétorikou namířenou proti Západu podle něj představují vývoj, na který by měly Evropská unie a NATO reagovat.
Za účinné považuje také omezení vízové politiky vůči Rusům v schengenském prostoru. Evropská unie by podle něj měla přijímat mezinárodní sankce proti původcům podobných provokací a proti osobám odpovědným za pokračující ruskou agresi proti Ukrajině. Opatření mají podle Žantovského Rusku ukázat, že jeho současná politika pro něj nemá pozitivní důsledky.
Útok v Lipsku označil za impuls k posílení bezpečnosti a ochrany strategické infrastruktury. Za důležitější považuje také intenzivnější práci zpravodajských služeb zaměřenou proti ruské infiltraci a aktivnější působení diplomacie. Žantovský zároveň uvedl, že je správné, když si ministr zahraničí Petr Macinka zve ruskou velvyslankyni. Podle něj by jí měl předat jasné varování, aby se podobné kroky neopakovaly nebo nepřenesly na české území. Připomněl přitom útoky ve Vrběticích.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.