Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) zvítězila v nedělních volbách do zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku. Podle předběžných konečných výsledků získala 43,8 procenta hlasů a obsadí 39 z celkem 83 mandátů. K absolutní většině jí tak chybí tři křesla. Informovaly o tom německé volební úřady a veřejnoprávní stanice ARD; průběh a důsledky hlasování popsala také Deutsche Welle.
AfD svůj výsledek z předchozích zemských voleb v roce 2021 více než zdvojnásobila. V Sasku-Anhaltsku, spolkové zemi na východě Německa, dosáhla nejlepšího výsledku ve své dosavadní historii v zemských volbách. Volební účast činila 77,8 procenta, zatímco před pěti lety hlasovalo 60,3 procenta oprávněných voličů.
Na druhém místě skončila Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního zemského premiéra Svena Schulzeho se ziskem 17,2 procenta a 15 mandáty. Pro CDU jde podle německých médií o nejslabší výsledek v dějinách strany v této spolkové zemi. Sociální demokracie (SPD) získala 9,3 procenta, Zelení 8,9 procenta a Levice 8,6 procenta. Každá z těchto stran bude mít v parlamentu osm poslanců.
Do zemského sněmu se poprvé dostala také strana BSW, kterou založila někdejší členka Levice Sahra Wagenknechtová. Získala 5,3 procenta hlasů a pět mandátů. Svobodná demokratická strana (FDP) naopak obdržela 2,6 procenta a pětiprocentní hranici nepřekročila.
Výsledek otevřel složité jednání o nové zemské vládě. AfD usilovala o možnost vládnout sama, její volební lídr Ulrich Siegmund však pro tento plán nemá dostatek mandátů. Ostatní parlamentní strany dosud spolupráci s AfD odmítaly. Německé politické strany tomuto postoji říkají „firewall“, tedy neformální bariéra bránící spolupráci s AfD.
Rozhodující roli může sehrát BSW. Jeho představitelé připustili rozhovory se všemi stranami a uvedli, že mezi BSW a AfD existují některé společné postoje, například v otázce sankcí proti Rusku. Zároveň ale není jasné, zda by BSW podpořila Siegmunda jako zemského premiéra. Vedení AfD se podle německých médií brání koaličnímu kompromisu a nevyloučilo ani možnost nových voleb, pokud se nepodaří sestavit vládu.
AfD je v Sasku-Anhaltsku od roku 2023 zemským úřadem pro ochranu ústavy vedena jako prokazatelně pravicově extremistická organizace. Strana toto zařazení odmítá a označuje ho za politicky motivované. Pokud by se jí podařilo sestavit vládu, šlo by podle německých médií o první případ, kdy by v poválečném Německu vedla spolkovou zemi strana s tímto oficiálním hodnocením. Nově zvolený zemský sněm se musí poprvé sejít nejpozději 6. října.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.