Ozbrojené konflikty po celém světě stále častěji zasahují do vzdělávání dětí. Terčem útoků se stávají školy, univerzity i učitelé, výuka se přesouvá do provizorních prostor nebo podzemních krytů a miliony dětí zůstávají dlouhodobě mimo školní systém. Podle UNESCO se počet útoků na vzdělávací zařízení v roce 2024 zvýšil o 44 procent.
„Udržet děti v procesu učení je možné,“ uvedla podle Euronews Maleiha Malik, výkonná ředitelka programu Protect Education in Insecurity and Conflict nadace Education Above All. Zároveň ale upozornila, že škody způsobené válkou nelze snadno napravit. Děti neztrácejí pouze učivo, ale také pocit stability, sociální kontakty a přístup k psychologické podpoře.
Vzdělávání v krizových oblastech proto podle odborníků neslouží jen k předávání znalostí. Pravidelná výuka může děti chránit před náborem do ozbrojených skupin, dětskou prací, zneužíváním a dalšími riziky spojenými s dlouhodobým vysídlením. Škola zároveň poskytuje strukturu v situaci, kdy rodiny často opakovaně mění místo pobytu a přicházejí o střechu nad hlavou či základní služby.
Výpadek výuky má dlouhé následky
Největším problémem po návratu do bezpečnějších podmínek bývá takzvaná učební ztráta. Děti stejného věku se po několika letech mimo školu mohou výrazně lišit ve čtení, matematice nebo schopnosti pokračovat ve studiu. Školy pak musí spojit běžnou výuku s doháněním základních znalostí, často bez dostatku učitelů, učebnic a místností.
UNESCO letos uvedlo, že na světě není ve škole 273 milionů dětí a dospívajících. Více než jedna šestina dětí žije v oblastech zasažených konfliktem, což jejich přístup ke vzdělávání dále komplikuje. V arabských státech podle dubnového přehledu UNESCO potřebují podporu desítky milionů dětí a téměř 30 milionů jich zůstává mimo školu.
V Pásmu Gazy UNESCO v roce 2025 podporovalo mimo jiné psychosociální pomoc pro vysídlené děti a virtuální výuku pro studenty vysokých škol. Organizace zároveň upozorňuje, že poškození školních budov je pouze jednou částí problému. Obnova vyžaduje také návrat učitelů, opravu vzdělávacích systémů, práci s traumatem a programy pro děti, které přišly o několik let výuky.
Podle Malikové je proto nutné vzdělávání chránit už během konfliktu, nikoli čekat až na jeho konec. Provizorní třídy, dálkové vyučování nebo výuka v komunitních centrech mohou ztráty zmírnit. Nemohou však plně nahradit bezpečné školy a souvislé vzdělávání, o které děti během války přišly.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.