Srbsko se formálně hlásí k členství v Evropské unii, jeho přístupová cesta však zůstává dlouhodobě zablokovaná. Jednání začala v lednu 2014 a podle Evropské komise má země otevřeno 22 z 35 kapitol. Předběžně uzavřela pouze dvě. Další postup podmiňují především reformy právního státu, stav demokracie a normalizace vztahů s Kosovem.
Rozpor mezi evropskými ambicemi a politikou v Srbsku se výrazně projevil po smrti Ratka Mladiće. Bývalý velitel bosenskosrbské armády zemřel 27. srpna 2026 ve věznici v Haagu, kde si odpykával doživotní trest za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Mezinárodní tribunál ho v roce 2017 uznal odpovědným mimo jiné za masakr ve Srebrenici, při němž bylo v červenci 1995 zabito více než 8000 bosenských muslimů, a za obléhání Sarajeva.
Mladićovy ostatky byly do Bělehradu přepraveny letounem srbské vlády. Při pohřbu 7. září se na jeho počest konala pravoslavná bohoslužba, rakev nesli vojáci a na hřbitově zazněla čestná salva. Tisíce lidí se s někdejším generálem přišly rozloučit. Provládní média událost popisovala jako velkolepé poslední sbohem, zatímco o obětech jeho jednotek podle zahraničních agentur často mlčela.
Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová kvůli oslavování Mladiće zrušila plánovanou návštěvu Srbska. Uvedla, že glorifikace muže odsouzeného za genocidu je neslučitelná s hodnotami, na nichž stojí evropská integrační cesta. Srbský prezident Aleksandar Vučić její rozhodnutí kritizoval a tvrdil, že pohřeb připravila Mladićova rodina. Podle agentury Associated Press zároveň uvedl, že si přeje, aby obřad proběhl důstojně.
Evropská komise ve zprávě zveřejněné v listopadu 2025 konstatovala, že srbská vláda sice nadále označuje členství v EU za strategický cíl, dosud však neprokázala dostatečnou politickou vůli k rychlejším reformám. Komise upozornila na přetrvávající protievropskou rétoriku, zhoršující se podmínky pro občanskou společnost a nedostatečný pokrok v nezávislosti justice a boji proti korupci. Bělehrad si nově stanovil cíl splnit technická kritéria pro členství do konce roku 2026, podle hodnotitelů ale zatím nepostupuje dostatečně rychle.
Napětí posiluje také vztah Srbska k Rusku. Bělehrad se nepřipojil k mezinárodním sankcím uvaleným na Moskvu po invazi na Ukrajinu, přestože usiluje o členství v EU. Evropská unie zároveň požaduje pokrok v dialogu mezi Srbskem a Kosovem. Dohoda o normalizaci z roku 2023 zůstává z velké části nenaplněná a obě strany se navzájem obviňují z porušování závazků.
Evropská cesta Srbska tak naráží nejen na technické reformy, ale i na otázku politického směřování země a vyrovnání s minulostí. Pohřeb Ratka Mladiće se stal novým symbolem toho, jak obtížně se Bělehrad snaží spojit deklarovaný zájem o EU s nacionalistickými postoji části společnosti, odmítáním odpovědnosti za války v bývalé Jugoslávii a stále těsnějšími vazbami na Rusko.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.