Prezident Myanmaru Min Aung Hlaing v posledních měsících zintenzivnil diplomatické kontakty v zahraničí. Navštívil mimo jiné Indii, Čínu, Laos, Thajsko a Rusko a začátkem září zavítal také do Vietnamu. Podle agentury Associated Press se snaží posílit mezinárodní uznání své vlády, přilákat zahraniční investice a přesvědčit okolní státy, že Myanmar se po letech vojenské vlády vrací k běžným mezistátním vztahům.
Min Aung Hlaing se prezidentem stal v dubnu 2026, poté, co armáda uspořádala volby kritizované řadou zahraničních vlád i opozičních skupin. Generál stál v čele převratu z února 2021, při němž armáda sesadila civilní vládu vedenou Aun Schan Su Ťij. Následný konflikt mezi armádou, prodemokratickými ozbrojenými skupinami a etnickými povstaleckými organizacemi si vyžádal tisíce obětí a vyhnal z domovů miliony lidí.
Opora v Číně a Rusku
Nejpevnější vztahy má současné vedení Myanmaru s Čínou a Ruskem. Čínský prezident Si Ťin-pching se s Min Aung Hlaingem setkal v Pekingu v červnu při státní návštěvě, která podle čínského ministerstva zahraničí potvrdila význam Myanmaru pro čínskou regionální politiku. Obě země hovořily o rozšíření hospodářské spolupráce, obchodu, energetiky a infrastruktury. Peking zároveň usiluje o stabilitu v pohraničí, kde působí několik ozbrojených skupin a kde má Čína ekonomické zájmy.
Rusko poskytuje Myanmaru politickou podporu, vojenskou spolupráci a podle dostupných zpráv také dodávky zbraní a energií. Min Aung Hlaing v srpnu navštívil Moskvu, kde jednal o prohloubení strategických vztahů. Pro Rusko představuje Myanmar partnera v jihovýchodní Asii, zatímco myanmarská vojenská vláda v Moskvě hledá protiváhu k tlaku západních států.
Významnou roli v diplomatické ofenzivě hrají také Indie a státy ASEAN, tedy Sdružení národů jihovýchodní Asie. Indie přijala Min Aung Hlainga na jeho první oficiální návštěvě na přelomu května a června. Dillí se snaží udržovat kontakt s myanmarskou armádou kvůli bezpečnosti společné hranice, obchodu a dopravním projektům. Zároveň ale nechce ztratit vliv v zemi, kde soupeří s Čínou.
Plný návrat Myanmaru do regionální diplomacie zůstává nejistý. ASEAN po převratu omezil účast představitelů vojenské vlády na svých vrcholných schůzkách, protože podle něj režim neplní pětibodový mírový plán přijatý v dubnu 2021. Některé členské země, zejména Thajsko, Laos a Kambodža, prosazují pragmatičtější kontakt, jiné však trvají na politickém procesu, zastavení násilí a zapojení všech stran konfliktu.
Diplomatické návštěvy tak přinesly Min Aung Hlaingovi několik důležitých setkání, nikoli však široké mezinárodní uznání. Spojené státy, Evropská unie a další západní země nadále uplatňují sankce proti představitelům armády a jejím podnikatelským sítím. Podle analýz IISS a Stimsonova centra navíc zahraniční kontakty samy o sobě neřeší hlavní problém Myanmaru: pokračující občanskou válku a absenci dohody mezi vojenskou vládou, opozicí a etnickými ozbrojenými skupinami.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.