Dluhopisové trhy zažívají i v první polovině září další výprodej. Výnosy do splatnosti, tedy očekávané zhodnocení dluhopisu při jeho držení do konce, na hlavních světových trzích vzrostly o několik desítek bazických bodů. Jeden bazický bod představuje setinu procentního bodu. U desetiletých eurových a dolarových dluhopisů šlo přibližně o 20 bazických bodů, uvádějí Hospodářské noviny.
Růst výnosů znamená pokles tržních cen již vydaných dluhopisů. Pro státy zároveň zdražuje nové půjčování na finančních trzích. Investoři požadují vyšší výnos mimo jiné kvůli obavám z dlouhodobě vyšší inflace, rozsahu veřejných výdajů a větší nabídce státních dluhopisů. Vývoj v zahraničí se promítá také do českých úroků, protože tuzemský trh je součástí evropského finančního prostředí.
Česká národní banka naposledy zvýšila dvoutýdenní repo sazbu 18. června o 0,25 procentního bodu na 3,75 procenta. Repo sazba je klíčová měnověpolitická sazba, od níž se odvíjejí podmínky, za kterých si banky ukládají nebo půjčují peníze u centrální banky. Diskontní sazba nyní činí 2,75 procenta a lombardní sazba 4,75 procenta. Bankovní rada na zasedání 6. srpna sazby ponechala beze změny, podle ČNB pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm jejích členů. ([cnb.cz](https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/br-zapisy-z-jednani/Rozhodnuti-bankovni-rady-CNB-1785999600000/?tab=statement&utm_source=openai))
ČNB zároveň upozornila na přetrvávající domácí inflační tlaky. Jádrová inflace, která očišťuje vývoj cen o nejvíce kolísavé položky, zůstávala podle srpnového vyjádření banky osm měsíců těsně pod třemi procenty. Centrální banka zmínila také rychlý růst mezd, napjatý trh práce, zrychlující úvěrovou aktivitu a financování vyšších veřejných výdajů. Ceny podle ní rostou především ve službách.
Další rozhodnutí bankovní rady je naplánováno na 17. září 2026. Samotný růst výnosů dluhopisů automaticky neznamená, že ČNB sazby zvýší, zvyšuje však tlak na finanční podmínky v ekonomice. Pokud by centrální banka pokračovala v červnovém kroku, dostala by se její základní sazba na čtyři procenta. Hospodářské noviny proto popisují možnost, že sazby v Česku budou začínat čtyřkou, jako pravděpodobný další scénář.
Vyšší sazby by prodražily nové úvěry domácnostem i firmám a zvyšovaly by náklady refinancování, tedy nahrazování starších půjček novými. Dopad by se postupně projevil také ve státním rozpočtu, protože při obnově splatných emisí by ministerstvo financí muselo investorům nabídnout vyšší výnos. Výsledky aukcí státních dluhopisů zveřejněné ministerstvem ukazují, že u některých letošních emisí se průměrné výnosy pohybovaly nad čtyřmi procenty. ([mf.gov.cz](https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/rizeni-statniho-dluhu/emise-statnich-dluhopisu/vysledky-aukci-sdd/2026/vysledky-aukci-sdd-za-rok-2026-62361?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.