Budoucí konflikty mohou stále více připomínat souboj autonomních systémů: drony budou vyhledávat a ničit jiné drony, pozemní roboti budou podporovat vojáky a umělá inteligence bude pomáhat s vyhodnocováním dat v reálném čase. Vývoj urychluje zkušenost z války na Ukrajině, kde se bezpilotní prostředky používají k průzkumu, navádění palby i přímým útokům. Podle analýzy zveřejněné v Hospodářských novinách tím vzniká tlak na změnu vojenských postupů i průmyslových dodavatelských řetězců.
Klíčovou oblastí je takzvaný counter-UAS, tedy obrana proti bezpilotním leteckým systémům. Zahrnuje radary, optické a akustické senzory, rušení spojení a satelitní navigace, stejně jako kinetické zbraně nebo lasery. Americký Congressional Budget Office odhaduje, že vybavení typické vojenské základny vrstvenou obranou proti malým dronům by stálo přibližně 74 milionů dolarů a její provoz nejméně dalších pět milionů dolarů ročně. Úřad zároveň upozorňuje, že žádná jednotlivá technologie neposkytuje úplnou ochranu. ([cbo.gov](https://www.cbo.gov/publication/62262?utm_source=openai))
Od drahých střel k levnějším systémům
Ekonomický problém spočívá v nepoměru mezi útočným a obranným prostředkem. Malý dron může být relativně levný, zatímco jeho likvidace pomocí klasické protiletadlové střely je nákladná. Armády proto hledají systémy, které dokážou hrozbu rozpoznat a reagovat rychleji a s nižšími provozními náklady. Umělá inteligence v této části řetězce slouží především ke slučování dat ze senzorů, třídění cílů a zkrácení doby mezi odhalením a zásahem. Odpovědnost za rozhodnutí o použití smrtící síly však zůstává politicky i právně citlivou otázkou.
Severoatlantická aliance ve své politice integrované protivzdušné a protiraketové obrany počítá s vícevrstvým systémem, který má pokrývat hrozby od malých, pomalu letících dronů až po střely s plochou dráhou letu a balistické rakety. NATO současně upozorňuje na význam elektronického boje a kybernetických útoků, které mohou narušit komunikaci mezi operátorem a strojem. V roce 2025 aliance zveřejnila také standardizovanou doktrínu pro boj proti bezpilotním prostředkům. ([nato.int](https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/2025/02/13/nato-integrated-air-and-missile-defence-policy?utm_source=openai))
Investice se přesouvají i do samotné autonomie. Americké ministerstvo obrany ve svém rozpočtovém výhledu pro fiskální rok 2026 vyčlenilo samostatnou položku pro autonomii a autonomní systémy ve výši 13,4 miliardy dolarů. Nejde jen o letecké drony. Vývoj zahrnuje také námořní a pozemní roboty, autonomní logistiku, systémy pro průzkum a software schopný pracovat v prostředí s omezeným nebo rušeným signálem GPS. ([defense.gov](https://www.defense.gov/News/Transcripts/Transcript/Article/4228828/background-briefing-on-fy-2026-defense-budget/?utm_source=openai))
Růst poptávky přichází v době celkového zvyšování vojenských rozpočtů. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru dosáhly světové vojenské výdaje v roce 2025 odhadovaných 2,887 bilionu dolarů, což bylo meziročně o 2,9 procenta více. Evropské výdaje vzrostly o 14 procent na 864 miliard dolarů. Pro výrobce elektroniky, senzorů, čipů a specializovaného softwaru to znamená rozšiřování trhu, ale také náročnější požadavky na odolnost, kybernetickou bezpečnost a rychlou výrobu ve velkých sériích. ([sipri.org](https://www.sipri.org/publications/2026/sipri-fact-sheets/trends-world-military-expenditure-2025?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.