V Rusku v pátek 18. září začínají volby do Státní dumy, dolní komory parlamentu. Hlasování potrvá do neděle 20. září a podle očekávání nepřinese zásadní změnu poměru sil. Dominantní postavení si má udržet strana Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která v dosavadní Dumě kontroluje ústavní většinu.
Volby jsou první parlamentní od zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Konají se v době, kdy se válka stále více promítá do každodenního života obyvatel. Ukrajinské útoky bezpilotními letouny zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a rafinerie, v některých regionech se objevily výpadky v zásobování benzinem a dlouhé fronty u čerpacích stanic. Podle Deutsche Welle ruské úřady řeší také rostoucí ceny a obavy z dalšího zhoršení hospodářské situace.
Prezident Putin v létě připustil, že země čelí problémům s dodávkami paliva. Kreml se snaží výpadky omezovat dovozem, změnami vývozní politiky a zásahy do fungování trhu. Problémy však přicházejí v citlivé době před volbami, kdy vláda usiluje o zachování dojmu stability. Nedostatek pohonných hmot se může dotknout dopravy, zemědělství i zásobování obchodů, zejména v odlehlejších oblastech.
Veřejnost zneklidňují také zprávy o možném rozšíření náboru do armády nebo o nové vlně mobilizace. Ruské úřady takový krok oficiálně neoznámily, podle analytiků ale v některých regionech sílí tlak na získávání vojáků. Obavy z povolávání se přidávají k dopadům ukrajinských dronových útoků, které se v posledních měsících dotkly i oblastí daleko od fronty. Válečné dění je proto pro část Rusů hůře přehlédnutelné než dříve.
Podle průzkumu nezávislého střediska Levada, který citoval berlínský Institut pro výzkum východní Evropy ZOiS, v červenci podporovalo zahájení mírových jednání 62 procent dotázaných, zatímco 28 procent si přálo pokračování války. Ochota jednat ale automaticky neznamená odmítnutí Putinovy politiky. Výzkumy veřejného mínění v Rusku ovlivňuje atmosféra represí, omezený přístup k nezávislým médiím i obavy respondentů z otevřeného vyjádření nesouhlasu.
Na hlasovacích lístcích zůstávají především parlamentní strany, které podporují hlavní směřování Kremlu, včetně války proti Ukrajině. Opoziční politici a prot|||| váleční aktivisté čelí dlouhodobému tlaku úřadů, vězení nebo exilu. Zahraniční pozorovatelé proto volby nevnímají jako skutečný souboj o změnu vlády, ale spíše jako test schopnosti režimu udržet politickou kontrolu v době rostoucího napětí. Podle agentury AP má hlasování zároveň potvrdit pokračující převahu Jednotného Ruska a dalších stran označovaných za systémovou opozici.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.