Nezávislá mezinárodní vyšetřovací mise pro Írán, která působí z pověření Rady OSN pro lidská práva, má „rozumné důvody se domnívat“, že Spojené státy při dvou leteckých úderech v Íránu spáchaly válečné zločiny. Mise ve čtvrtek 17. září uvedla, že šlo o útoky na civilní objekty, při nichž zemřely nejméně 178 lidí včetně žen a dětí. Informaci přinesly agentury AP a Reuters.
První z útoků podle vyšetřovatelů zasáhl základní školu Shajareh Tayyebeh ve městě Minab na jihu Íránu. Podle údajů citovaných ve zprávě při něm zahynulo více než 150 lidí, z toho přibližně 120 školáků. Mise uvedla, že škola byla jasně identifikovatelným civilním objektem. Útok proto označila za nerozlišující, tedy za takový, při němž nebylo dostatečně rozlišeno mezi vojenskými cíli a civilním obyvatelstvem.
Druhý případ se týká náletu na sportovní komplex a přilehlou obytnou oblast ve městě Lamerd. Vyšetřovatelé uvedli, že při útoku byly použity střely, jejichž úlomky zasáhly širší okolí. I v tomto případě dospěli k závěru, že existují důvodné podklady pro podezření na nerozlišující útok s následnými úmrtími civilistů a poškozením civilní infrastruktury.
Vyšetřovací mise připravuje zprávu pro Radu OSN pro lidská práva v Ženevě. Její závěr nepředstavuje pravomocné soudní rozhodnutí, ale dokumentuje možné porušení mezinárodního humanitárního práva a vyzývá k dalšímu vyšetřování. Mise při práci používá standard „rozumných důvodů se domnívat“, který OSN u vyšetřovacích mechanismů používá při posuzování podezření na mezinárodní zločiny.
Spojené státy podle dostupných informací odpovědnost za jeden z útoků, který zasáhl školu v Minabu, dříve odmítaly. Washington při zahájení americké a izraelské vojenské operace proti Íránu 28. února tvrdil, že jeho síly útočí na vojenské cíle. Zjištění mise se zaměřují právě na počáteční fázi konfliktu, který podle zprávy začal v únoru 2026.
Vyšetřovatelé se zároveň zabývali postupem íránských úřadů proti protivládním protestům. Podle mise represe během protestů z let 2025 a 2026 dosáhly intenzity, kterou označila za zločiny proti lidskosti. Uvedla také, že íránské bezpečnostní složky používaly smrtící sílu, prováděly rozsáhlá zatýkání a v některých případech uplatňovaly trest smrti vůči lidem, kteří byli v době údajného činu mladší 18 let.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.