Ministerstvo financí připravuje změny doplňkového penzijního spoření, jejichž cílem je zvýšit výnosy pro klienty a posílit zájem mladších lidí o dlouhodobé investování. Návrh počítá mimo jiné s úpravou poplatků, větším zapojením dětí a mladých účastníků a s motivací k dynamičtějším investičním strategiím. Podle informací Hospodářských novin ale plán narazil na odpor penzijních společností i obavy části zaměstnavatelů.
Penzijní společnosti se obávají především plošného snížení poplatků, které tvoří významnou část jejich příjmů. Poplatek za správu je odměna společnosti za obhospodařování peněz účastníků. Kritici současného nastavení tvrdí, že v českém systému je příliš vysoký vzhledem k výnosům, které fondy klientům přinášejí. Studie ekonomů z institutu IDEA při CERGE-EI podle HN upozornila, že čeští střadatelé kvůli kombinaci nízkých výnosů a vysokých nákladů spoří na srovnatelnou rentu výrazně více než lidé v některých zahraničních systémech. ([archiv.hn.cz](https://archiv.hn.cz/c1-67832890-penzijni-fondy-jsou-pod-palbou-kritiky-spocitali-jsme-ktere-dlouhodobe-vydelavaji-nejvic-a-kterym-se-naopak-vubec-nedari?utm_source=openai))
Asociace penzijních společností namítá, že příliš nízký poplatek může omezit investice do kvalitní správy portfolií. Ekonom Vladimír Bezděk v rozhovoru pro HN uvedl, že problémem může být také nastavení povinného podílu akcií v portfoliích. Akcie mohou v dlouhém období nabídnout vyšší výnos, zároveň ale jejich cena více kolísá. U lidí, kteří mají do důchodu desítky let, může dynamičtější strategie dávat větší smysl než konzervativní fondy, zatímco s blížícím se důchodem obvykle roste význam ochrany již naspořených peněz. ([hn.cz](https://hn.cz/c1-67899590-do-penzijniho-sporeni-maji-jit-lide-brzy-a-odvazne-radi-ekonom-chystana-reforma-tomu-pomuze-jen-zcasti?utm_source=openai))
Čtyři miliony účastníků
Na konci prvního čtvrtletí 2026 spořilo nebo investovalo u penzijních společností 3 884 690 lidí. Vyplývá to z údajů Asociace penzijních společností ČR. Průměrný měsíční příspěvek zaměstnavatele činil u doplňkového penzijního spoření 1264 korun, u staršího penzijního připojištění 1160 korun. Čísla ukazují, že zaměstnavatelské příspěvky jsou důležitou součástí systému, zároveň ale každá změna pravidel zasahuje také do firemních benefitů a mzdové administrativy. ([data.apscr.cz](https://data.apscr.cz/2026/Q1/Shrnuti%20kvartalu.pdf?utm_source=openai))
Právě zaměstnavatelé se mohou obávat rozšíření povinností a nákladů spojených s evidencí příspěvků. Penzijní spoření je dnes běžným zaměstnaneckým benefitem, jehož nastavení se liší podle firmy. Pokud by se změnila pravidla pro podporu jednotlivých produktů nebo pro investiční možnosti zaměstnanců, podniky by musely upravit interní systémy a komunikaci s pracovníky. Aktuální údaje asociace přitom ukazují, že příspěvky firem se mezi jednotlivými typy penzijních produktů liší.
Ministerstvo financí změnu obhajuje snahou dostat větší část výnosů ke klientům. HN v květnu uvedly, že ministerstvo očekává u typického střadatele po změnách výrazně vyšší konečnou úsporu, konkrétní dopad ale bude záviset na podobě legislativy, délce spoření, investiční strategii a vývoji finančních trhů. Návrh proto musí vyřešit střet mezi nižšími náklady pro účastníky a zachováním motivace penzijních společností investovat peníze efektivně. ([domaci.hn.cz](https://domaci.hn.cz/c1-67883690-penzijko-s-turbem-sporeni-na-duchod-ma-konecne-vydelavat-o-kolik-klesnou-poplatky-a-vyroste-vynos?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.