Evropské vlády znovu plánují výstavbu jaderných elektráren, čistě komerční financování se však u těchto projektů ukazuje jako obtížně dostupné. Do přípravy proto vstupují státy, které poskytují kapitál, úvěrové garance nebo dlouhodobě zajišťují příjmy z výroby elektřiny. Společným jmenovatelem je snaha převzít část rizik, která soukromý kapitál nechce nést sám.
Jaderné bloky vyžadují vysoké počáteční investice a jejich výstavba trvá řadu let. Během této doby projekt nevytváří tržby, zatímco náklady mohou růst kvůli změnám technického řešení, regulace nebo harmonogramu. Po spuštění elektrárny navíc není jisté, za jakou cenu bude možné elektřinu prodávat. Právě kombinace stavebního, politického a tržního rizika zvyšuje cenu soukromého financování.
Polsko chce svou první jadernou elektrárnu v lokalitě Lubiatowo-Kopalino podpořit kombinací státního kapitálu a dalších finančních nástrojů. Evropská komise v posuzovaném modelu pracuje mimo jiné s dvoustranným rozdílovým kontraktem na 60 let. Takzvaný contract for difference stanovuje referenční cenu elektřiny: pokud tržní cena klesne pod její úroveň, stát doplácí rozdíl, při vyšší ceně naopak provozovatel část příjmu vrací. Polský model počítá také s významnou úlohou státních záruk. ([eur-lex.europa.eu](https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=OJ%3AC_202501389&utm_source=openai))
Podobný princip podpory využívá Česká republika u projektu nového bloku v Dukovanech. Evropská komise schválila podpůrný mechanismus založený na dlouhodobém výkupu elektřiny, jehož podmínky mají omezit riziko, že budoucí tržní ceny nepokryjí náklady projektu. U jaderných elektráren jde o zásadní rozdíl proti běžné tržní investici: část budoucích výnosů se zajišťuje ještě před dokončením stavby. ([eur-lex.europa.eu](https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1410512018686&uri=CELEX%3A32025D0429&utm_source=openai))
Velká Británie pro projekt Sizewell C zvolila model regulované majetkové základny, známý pod zkratkou RAB. Investoři v něm mohou získávat regulované výnosy už během výstavby, nikoli až po uvedení elektrárny do provozu. Tím se snižuje objem kapitálu, který musí investor předem financovat, a tím i úrokové náklady. Současně se ale část rizika přesouvá na spotřebitele a veřejný sektor, protože mechanismus může ovlivnit budoucí účty za elektřinu a státní rozpočty. ([eur-lex.europa.eu](https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN-SL/TXT/?from=EN&uri=CELEX%3A52025SC0160&utm_source=openai))
Na státní podporu se připravují také Francie, Švédsko a Nizozemsko. Francie předložila Evropské komisi návrh podpory pro šest nových reaktorů, který počítá s vyhrazeným finančním subjektem, státní pomocí a rozdělením rizik mezi stát a společnost EDF. Švédská vláda očekává využití rozdílových kontraktů pro první investiční projekty nejpozději v letech 2026 až 2027, podle průběhu žádostí a posuzování státní podpory. Komise zároveň uvádí, že u malých modulárních reaktorů zůstávají významným problémem vyšší technologická a zaváděcí rizika. ([eur-lex.europa.eu](https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=OJ%3AC_202602619&utm_source=openai))
Podle Evropské komise musí členské státy při podpoře nových jaderných zdrojů respektovat pravidla hospodářské soutěže a unijní úpravu trhu s elektřinou. Přímá cenová podpora nových výrobních kapacit má mít podobu obousměrných rozdílových kontraktů nebo nástrojů se stejným účinkem. Evropská jaderná renesance tak neznamená návrat k modelu, v němž projekt nese výhradně soukromý investor. Stát se stává jeho spolufinancujícím partnerem, garantem části příjmů nebo tím, kdo přebírá rizika během výstavby. ([energy.ec.europa.eu](https://energy.ec.europa.eu/topics/nuclear-energy/nuclear-investment-needs_en?utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.