Ve Švédsku právě probíhá soudní proces, který je označován za největší případ environmentální kriminality v historii země. Jedenáct osob, včetně podnikatelky, která si kdysi říkala „královna odpadu“, čelí obviněním z nelegálního ukládání toxického odpadu. Středem pozornosti je recyklační společnost Think Pink a její bývalá generální ředitelka Bella Nilssonová, která si mezitím změnila jméno.
Proces se koná u okresního soudu Attunda v Sollentuně nedaleko Stockholmu a sleduje jej nejen švédská, ale i mezinárodní veřejnost. Nilssonová a její bývalý manžel Thomas Nilsson, spolu s dalšími obviněnými, čelí závažným obviněním z environmentální a ekonomické kriminality. Všichni obvinění jakékoli provinění popírají.
Historie společnosti Think Pink
Společnost Think Pink byla v letech 2018-2020 známá svými růžovými stavebními pytli, které slibovaly levné recyklování a likvidaci odpadu. V těchto letech Nilssonová obdržela několik ocenění za svou práci jako generální ředitelka. Avšak v roce 2020 se její podnikání zhroutilo poté, co byla spolu s dalšími vedoucími zatčena.
Vyšetřování, které vedla švédská policie, odhalilo rozsáhlé nelegální skládky odpadu po celém Švédsku. Podle obvinění společnost Think Pink ilegálně uložila minimálně 200 000 tun odpadu na 21 různých lokalitách. Vyšetřovatelé v těchto skladištích našli škodlivé hladiny arzenu, dioxinů, zinku, olova, mědi a ropných produktů. Několik těchto skládek dokonce vzplálo, přičemž jedna z nich hořela několik měsíců.
Obvinění a následky
Podle hlavního žalobce Anderse Gustafssona jde o největší případ environmentální kriminality ve Švédsku, a to jak z hlediska rozsahu, tak organizace. „Společnost Think Pink využívala falešné dokumenty, aby oklamala úřady a dosáhla vysokých zisků,“ uvedl Gustafsson. Celkové škody jsou odhadovány na 260 milionů švédských korun (přibližně 19 milionů liber), přičemž většinu náhrad požadují postižené obce, které musely nákladně odstraňovat nelegální skládky.
Podle obžaloby byla společnost Think Pink zapojena do přepravy tisíců tun nesetříděného stavebního a demoličního odpadu, který byl následně zabalen do plastových balíků a použit jako výplňový materiál. Seniorní prokurátorka Linda Schön upozornila na to, jak lidé často ignorují možné negativní dopady levných služeb: „Když platíte tak nízkou cenu za službu, opravdu vás nenapadne, zda to, co dáváte do stavebního pytle, může být recyklováno za takovou cenu? Je to podobné jako zavírat oči před tím, kdo šije naše levné oblečení a kde.“
Bella Nilssonová, která si nyní změnila jméno na Fariba Vancor, však tvrdí, že společnost jednala v souladu se zákonem a že se stala obětí spiknutí svých obchodních konkurentů. Její právník Jan Tibbling v rozhovoru pro deník Dagens Nyheter uvedl, že Nilssonová má na všechna obvinění vysvětlení a že se cítí nevinná.
Devítiměsíční soudní proces
Proces, který má trvat devět měsíců, bude pečlivě sledován nejen kvůli svému rozsahu, ale také kvůli možným důsledkům pro budoucí regulaci environmentálních standardů ve Švédsku. Tento případ by mohl stanovit precedens pro řešení podobných zločinů nejen v zemi, ale i v širším evropském kontextu.