Obory s vysokou přidanou hodnotou mohou v příštích letech ovlivnit, zda česká ekonomika zůstane založená především na průmyslové výrobě, nebo se posune k činnostem s vyššími maržemi. Vedle informačních technologií, vesmírného průmyslu, nanotechnologií, fintechu a průmyslové automatizace se do této skupiny řadí také biomedicína a farmakologie. Právě v těchto oborech se propojuje základní výzkum, vývoj nových technologií, klinické zkoušení a následná výroba.
Podle Českého statistického úřadu dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku v roce 2024 částky 146,9 miliardy korun. Meziročně vzrostly o 5,1 procenta, jejich podíl na hrubém domácím produktu ale zůstal na 1,82 procenta. Průměr Evropské unie se v posledních letech pohybuje přibližně kolem 2,3 procenta HDP. Výdaje na výzkum a vývoj proto rostou v absolutním vyjádření, Česko však podle tohoto ukazatele evropský průměr nedohání.
Největší část výzkumu financují firmy. Podnikové zdroje v roce 2024 představovaly více než 93 miliard korun, tedy přes 60 procent celkových výdajů. Zahraniční firmy se na podnikovém výzkumu podílejí výrazně: podle Českého statistického úřadu do výzkumu a vývoje v podnicích pod zahraniční kontrolou směřovalo 63,3 miliardy korun, zejména v automobilovém a IT průmyslu. Pro českou ekonomiku to znamená přísun kapitálu a pracovních míst, zároveň ale také riziko, že rozhodující část vývoje, vlastnictví technologií a budoucích zisků zůstane mimo tuzemsko.
Problém není jen ve financování
V biomedicíně je cesta od objevu k tržnímu produktu dlouhá a nákladná. Výzkumný tým potřebuje nejen laboratoř a grant, ale také patentovou ochranu, zkušenosti s řízením firmy, kapitál pro klinické studie a partnera schopného zajistit výrobu a distribuci. Pokud některý z těchto článků chybí, může slibný objev skončit licencí zahraniční společnosti nebo zůstat pouze ve fázi akademického projektu.
Česko přitom disponuje významnou vědeckou základnou. V roce 2024 se podle ČSÚ výzkumem a vývojem zabývalo 86 948 lidí přepočtených na plnou pracovní dobu. Téměř dvě pětiny z nich pracovaly v Praze a dalších 19,3 procenta v Jihomoravském kraji. Praha a Brno tak představují hlavní centra, v nichž se potkávají univerzity, výzkumné instituce, nemocnice, technologické firmy a investoři.
Farmaceutický průmysl a navazující obory podle údajů Svazu průmyslu a dopravy v roce 2025 vytvořily hrubou přidanou hodnotu 63,4 miliardy korun. V Česku působí přibližně 150 výrobců a kontrolních laboratoří, přičemž většinu produkce tvoří generická léčiva, tedy přípravky se stejnou účinnou látkou jako dříve vyvinuté originální léky. Výzkum a vývoj tvoří menší část sektoru, Česko má ale podle oborových údajů silnou pozici například v klinických studiích.
Stát se na celkových výdajích na výzkum a vývoj v roce 2024 podílel 27,3 procenta. Ze státního rozpočtu šlo na tuto oblast 40 miliard korun, z toho 2,44 miliardy na výzkum zaměřený na zdraví. Pro přeměnu vědeckých výsledků v ekonomickou hodnotu proto není rozhodující jen objem veřejných peněz. Podstatné je také dlouhodobé financování týmů, rychlejší přenos technologií na trh, dostupný rizikový kapitál a schopnost udržet kvalifikované pracovníky v zemi.
Zdroj: Hospodářské noviny; další zdroje: csu.gov.cz, spcr.cz
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.