Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva vyhrál nedělní druhé kolo prezidentských voleb a získal svůj čtvrtý, časově nesouvislý mandát. Podle údajů brazilského Nejvyššího volebního soudu obdržel 51,79 procenta platných hlasů, zatímco senátor Flávio Bolsonaro z Liberální strany získal 48,21 procenta. Lula se tak stal prvním prezidentem od konce vojenské diktatury v roce 1985, který dokázal zvítězit ve druhém kole poté, co v prvním kole skončil až druhý.
Flávio Bolsonaro výsledek nepřijal. Podle agentury AP označil prodloužení hlasování za nepřijatelný zásah do pravidel a požádal o anulování voleb. Volební soud přitom uvedl, že hlasování bylo ukončeno až po prodloužení o dvě hodiny kvůli problémům s dopravou voličů a nepříznivému počasí. Soud oznámil konečné výsledky po sečtení hlasů z prakticky všech volebních místností.
Výsledek znamená porážku politického hnutí, které vybudoval bývalý prezident Jair Bolsonaro, Fláviův otec. Ten po prohraných volbách v roce 2022 odmítl uznat vítězství Luly a podle brazilských soudů se později podílel na pokusu zvrátit výsledek voleb. Za tento čin si odpykává trest 27 let vězení. Flávio Bolsonaro vedl kampaň s podporou svého otce a snažil se navázat na jeho pravicový a nacionalistický styl politiky.
Porážka spojence Donalda Trumpa
Lulovo vítězství přerušilo sérii úspěchů pravicových nebo středopravicových prezidentských kandidátů v Latinské Americe, kteří udržují blízké vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Flávio Bolsonaro patřil mezi Trumpovy spojence a během kampaně usiloval o užší spolupráci se Spojenými státy. Trump brazilského kandidáta před volbami veřejně nepodpořil, jeho administrativa však na Brazílii vyvíjela tlak kvůli sporu kolem stíhání Jaira Bolsonara a obchodních vztahů.
Podle agentury Reuters se otázka vztahů s Washingtonem stala jedním z hlavních témat kampaně. Trumpova vláda uvalila na brazilské zboží vyšší cla a požadovala změny v přístupu brazilských úřadů k případu bývalého prezidenta. Lula naopak stavěl kampaň na obraně brazilské suverenity a odmítání zahraničního vměšování. Jeho znovuzvolení proto pravděpodobně znamená pokračování napjatých vztahů mezi Brasílií a Washingtonem, přestože obě země zůstávají významnými obchodními partnery.
Silnější pozice pravice v Kongresu
Prezidentské volby zároveň neposílily Lulovu pozici v brazilském Kongresu. Podle předvolebních analýz agentury AP se parlament posunul doprava bez ohledu na výsledek prezidentského klání. Prezident tak bude při prosazování rozpočtových a sociálních opatření potřebovat podporu stran, které mají odlišné představy o veřejných výdajích a hospodářské politice. Lula se ujme nového mandátu v době hluboce polarizované společnosti a pokračujícího sporu o směřování největší latinskoamerické ekonomiky.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.