Členské státy Evropské unie chtějí do konce letošního roku dohodnout další finanční podporu Ukrajině. Podle informací serveru Politico, které převzaly Hospodářské noviny, se mluví o částce kolem 45 miliard eur, tedy přibližně 1,1 bilionu korun. Nejde ale o zcela nový nástroj. Tato suma odpovídá druhé části již schválené půjčky EU na podporu Ukrajiny pro rok 2027.
Rada EU v dubnu schválila rámec půjčky v celkové výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. První tranše až 45 miliard eur je určena pro letošní rok a druhá má být k dispozici v příštím roce. Evropská komise uvedla, že letošní část zahrnuje 16,7 miliardy eur na rozpočtovou podporu a 28,3 miliardy eur na posílení ukrajinského obranného průmyslu. Rozpočtová část se rozděluje mezi makrofinanční pomoc a Nástroj pro Ukrajinu, který podporuje veřejné služby, reformy a obnovu země.
Na půjčce se prostřednictvím takzvané posílené spolupráce podílí 24 členských států. Česko, Slovensko a Maďarsko se k mechanismu nepřipojily. Podle dokumentů Evropského parlamentu a Rady EU proto dohoda nemá mít dopad na jejich finanční závazky ani na jejich příspěvky do rozpočtu Unie určené na ručení za tuto půjčku. Peníze si EU půjčuje na kapitálových trzích a jako záruku využívá takzvaný rozpočtový manévrovací prostor. Jde o rezervu mezi schválenými výdaji a maximálními příjmy, které může EU v případě potřeby využít.
Samotná výjimka pro Česko a Slovensko tedy neznamená, že by jejich příjmy z unijních fondů měly být automaticky kráceny. Pravidla kohezní politiky ani zemědělských fondů se kvůli půjčce nemění. Podle dostupných dokumentů není stanoveno, že by neúčast na úvěru vedla ke snížení přídělů pro danou zemi. Česko proto dál čerpá prostředky podle pravidel víceletého finančního rámce a schválených programů.
Riziko je spíše nepřímé a týká se budoucího rozpočtového prostoru. Půjčka je kryta rozpočtem EU a náklady na její úroky mají být hrazeny z unijního rozpočtu. Pokud by Ukrajina úvěr nesplatila z očekávaných reparací, případně pokud by mimořádné výnosy ze zmrazených ruských aktiv nestačily, mohlo by to zvýšit tlak na společný rozpočet. Evropské instituce však výslovně uvedly, že finanční povinnosti Česka, Slovenska a Maďarska se v rámci tohoto nástroje nezvyšují.
Otázkou proto není okamžité krácení fondů, ale soutěž o peníze v příštím víceletém rozpočtu EU. Evropská komise v říjnu uvedla, že současné závazky na rok 2027 zatím vytvářejí u Ukrajiny finanční mezeru kolem 70 miliard eur, přestože již počítají s evropskou tranší 45 miliard eur. Pokud by Unie hledala další zdroje, mohla by v budoucnu narazit na požadavky na vyšší příspěvky členských států, nové společné půjčky nebo přesouvání výdajů. Konkrétní krácení českých či slovenských dotací z toho ale zatím nevyplývá.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.