Izraelci v úterý hlasují v parlamentních volbách, které jsou první od útoku palestinského hnutí Hamás ze 7. října 2023. Volební souboj se odehrává ve znamení bezpečnostních selhání, válek v Pásmu Gazy, Libanonu a s Íránem i hlubokých sporů o směřování země. Premiér Benjamin Netanjahu se uchází o další mandát, jeho hlavním soupeřem je bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot.
Netanjahu, který vede pravicový Likud, je nejdéle sloužícím izraelským premiérem. Volby jsou vnímány také jako hlasování o jeho odpovědnosti za okolnosti, které umožnily útok ze 7. října 2023. Kritici mu vyčítají, že jeho vláda nedokázala zabránit nejhoršímu napadení Izraele za poslední desetiletí a následně nepředložila přesvědčivý plán pro další vývoj konfliktu. Premiér odpovědnost za bezpečnostní selhání odmítá a během kampaně zdůrazňoval především otázky obrany a státní bezpečnosti.
Proti Netanjahuovi stojí blok několika opozičních stran. Vede ho Eisenkot, někdejší šéf izraelské armády a předseda centristické strany Yashar. K opozičnímu táboru patří také aliance Together bývalého premiéra Naftaliho Bennetta a opozičního předáka Yaira Lapida, strana Israel Our Home Avigdora Liebermana a levicovější Demokraté vedení bývalým generálem Yairem Golanem. Podle agentury Reuters průzkumy před volbami naznačovaly náskok Eisenkotovy strany, žádný z bloků ale neměl jistotu parlamentní většiny.
Rozhodne povolební vyjednávání
Izraelský parlament, Kneset, má 120 poslanců. Vládu proto obvykle vytváří více stran a k většině je zapotřebí nejméně 61 mandátů. Ani nejsilnější strana tak nemusí automaticky získat premiérský úřad. Po sečtení hlasů prezident pověří sestavením vlády politika, který má podle něj největší šanci získat podporu většiny poslanců.
Významnou roli mohou sehrát strany zastupující arabské občany Izraele. Ty by podle povolebních propočtů mohly být rozhodující při vytváření vlády vedené Eisenkotem, případně při podpoře menšinové vlády zvenčí. Eisenkot však spolupráci s arabskými stranami odmítá s odkazem na rozdílné hodnotové a bezpečnostní postoje. Podobně se vyjadřují také další představitelé opozičního bloku. Arabské strany tak mohou mít silnou vyjednávací pozici, přestože jejich přímé zapojení do vlády zůstává nejisté.
Jednou z hlavních předvolebních otázek je zřízení státní vyšetřovací komise, která by prověřila rozhodnutí před útokem ze 7. října. Opoziční strany její vznik podporují, zatímco Netanjahuova vláda dosud prosazovala jiné formy vyšetřování. Dalším sporným tématem je povinná vojenská služba pro ultraortodoxní židovské muže, kteří byli po desetiletí z velké části osvobozeni od služby. Spor o jejich výjimky v minulosti opakovaně ohrožoval stabilitu vládní koalice.
Výsledek hlasování nemusí přinést rychlé rozuzlení. Pokud žádný tábor nezíská dostatečnou podporu, mohou následovat dlouhá koaliční jednání, vznik vlády národní jednoty nebo další politická krize. Netanjahu usiluje o pokračování pravicové vlády, zatímco Eisenkotovi spojenci slibují změnu stylu vedení země a vyvození odpovědnosti za události spojené s útokem ze 7. října.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.