Strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua podle odhadů izraelských televizních stanic zvítězila v úterních parlamentních volbách a získala nejvíce mandátů. Průzkumy u volebních místností, o nichž informovala agentura Reuters, zároveň ukázaly, že opoziční blok může mít více poslanců než strany podporující současného premiéra. Odhady však nejsou konečnými výsledky a o podobě příští vlády mohou rozhodnout koaliční jednání.
Podle odhadu stanice Channel 12 připadlo Likudu 24 křesel ve stodvacetičlenném Knesetu, izraelském parlamentu. Centristická opoziční strana Ješar vedená bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Eisenkotem měla získat 22 mandátů. Součet stran jednotlivých táborů ale vyzníval těsně ve prospěch opozice. Ani jeden z bloků podle zveřejněných odhadů nedosáhl hranice 61 mandátů potřebné pro většinovou vládu.
Izrael používá poměrný volební systém, v němž voliči hlasují pro stranické kandidátky, nikoli přímo pro premiéra. Po sečtení hlasů proto následují jednání o koalici. Prezident Jicchak Herzog se setká se zástupci stran, které se dostanou do Knesetu, a pověří sestavením vlády poslance, jenž bude mít podle jeho posouzení největší šanci získat podporu parlamentu. Nemusí jít o předsedu strany s nejvyšším počtem mandátů.
Výsledek tak může vést k několikatýdennímu vyjednávání mezi stranami. Eisenkotův blok by potřeboval sjednotit několik ideologicky rozdílných uskupení a případně získat podporu arabských stran. Opozice před volbami usilovala o ukončení Netanjahuovy vlády, zároveň ale existují rozdíly v otázkách bezpečnosti, vztahu k palestinským územím i domácí politiky. Netanjahu by se naopak pokoušel udržet pravicové a náboženské strany ve společném táboře.
Vysoká účast a nejistota pro trhy
Volební účast byla podle izraelské Ústřední volební komise mimořádně vysoká. Ve 20 hodin místního času hlasovalo 74,3 procenta oprávněných voličů, večer se podíl podle průběžných údajů přiblížil 78 procentům. Podle dostupných zpráv šlo o nejvyšší účast od roku 1999. Volby byly prvními celostátními volbami od útoků vedených hnutím Hamás 7. října 2023 a následných válek v Pásmu Gazy, Libanonu a s Íránem.
Politická nejistota má také ekonomický rozměr. Před volbami podle agentury Reuters banka JPMorgan odhadovala, že kurz izraelského šekelu může v závislosti na výsledku kolísat až o tři procenta. Výraznější změna vlády, široká koalice nebo naopak dlouhé vyjednávání mohou ovlivnit očekávání investorů, náklady na financování státu i rozhodování firem. Bezprostřední reakce trhu ale z odhadů volebního výsledku vyvozovat nelze. Oficiální výsledky a následné pověření sestavením vlády proto budou klíčové nejen pro izraelskou politiku, ale i pro hospodářské prostředí v zemi.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.