Mezinárodní odborníci vyzvali Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), aby klimatickou změnu formálně prohlásila za globální zdravotní krizi. Tvrdí, že dopady rostoucích teplot, sucha, povodní a silných bouří už nejsou pouze environmentálním problémem, ale představují bezprostřední zátěž pro zdraví lidí i zdravotnické systémy. Informoval o tom německý server Deutsche Welle.
Doporučení zveřejnila Pan-evropská komise pro klima a zdraví, která sdružuje odborníky na veřejné zdraví, klimatologii a zdravotnickou politiku. Podle komise současná pravidla WHO umožňují vnímat klimatickou změnu především jako rizikový faktor, nikoli jako samostatnou a dlouhodobě narůstající zdravotní hrozbu. Formální označení by podle expertů mohlo posílit mezinárodní koordinaci, financování adaptačních opatření a připravenost nemocnic.
Světová zdravotnická organizace uvádí, že klimatická změna zvyšuje četnost a intenzitu vln veder, podporuje šíření některých infekčních nemocí a zhoršuje dopady znečištění ovzduší. Zároveň narušuje dodávky vody a potravin a poškozuje zdravotnickou infrastrukturu při extrémním počasí. Podle zprávy WHO a brazilského ministerstva zdravotnictví zveřejněné v souvislosti s klimatickou konferencí COP30 umírá v důsledku extrémního horka každý rok více než 540 000 lidí.
Odborníci upozorňují, že největší dopady nesou lidé, kteří mají nejméně možností se chránit. Patří mezi ně senioři, děti, těhotné ženy, lidé s chronickými nemocemi, pracovníci vystavení vysokým teplotám a obyvatelé chudších regionů. Zdravotní rizika se mohou zvyšovat také nepřímo: po povodních a bouřích hrozí výpadky péče, při suchu nedostatek vody a po požárech zhoršení kvality ovzduší.
Komise zároveň upozornila na rychlé oteplování Evropy. Evropský region WHO se podle jejích podkladů otepluje přibližně dvakrát rychleji než svět jako celek. V některých částech kontinentu přibývá také případů nemocí, které byly dříve spojovány hlavně s tropickými oblastmi. WHO uvedla, že počet lokálně přenesených případů horečky dengue v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru vzrostl mezi lety 2022 a 2024 o 368 procent.
Podle agentury Reuters a odborného časopisu BMJ by vyhlášení klimatické zdravotní nouze mělo především změnit způsob, jakým vlády stanovují priority. Experti požadují rychlejší snižování emisí, posílení systémů včasného varování před horkem, odolnější nemocnice a lepší ochranu zranitelných skupin. WHO zatím klimatickou změnu za „stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu“ neprohlásila. Tento status se v systému organizace používá zejména u událostí s rizikem rychlého mezinárodního šíření, například u některých epidemií.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.