Po sečtení zhruba 90 procent hlasů vede v izraelských parlamentních volbách pravicový blok kolem premiéra Benjamina Netanjahua. Průběžné výsledky mu přisuzují přibližně 53 mandátů, zatímco blok opozičního politika a bývalého náčelníka generálního štábu Gadiho Eisenkota má kolem 48 křesel. Ani jedno uskupení se tak neblíží většině potřebné k vytvoření vlády.
V izraelském parlamentu, Knesetu, je 120 poslanců. K sestavení kabinetu je třeba podpora nejméně 61 z nich. Do rozdělování mandátů se proto výrazně promítne výsledek arabských stran, které podle průběžného sčítání získávají zhruba 19 křesel. Jejich podpora může být rozhodující při povolebních jednáních, přestože spolupráce s arabskými stranami je pro část židovských politických uskupení obtížně přijatelná.
Největší jednotlivou stranou zůstává Netanjahuův Likud, který podle dosavadních projekcí směřuje k zisku přibližně 26 mandátů. Eisenkotova centristická strana Yashar má mít kolem 21 křesel. O konečném rozložení sil ale stále rozhodnou dosud nesečtené hlasy, včetně takzvaných dvojitých obálek. Ty používají například vojáci nebo lidé, kteří hlasovali mimo své běžné volební okrsky.
Volby se konaly v úterý 27. října a byly prvními parlamentními volbami v Izraeli od útoku palestinského hnutí Hamás ze 7. října 2023 a následné války v Pásmu Gazy. Hlasování bylo vnímáno také jako referendum o Netanjahuově vládě, jejím postupu během války a odpovědnosti za bezpečnostní selhání, která útoku předcházela. Podle izraelských médií dosáhla účast více než 77 procent, což patří k nejvyšším hodnotám za poslední desetiletí.
Netanjahuův blok si podle průběžných výsledků vedl lépe, než naznačovaly první povolební odhady, které dávaly větší šanci Eisenkotovu opozičnímu táboru. Ani tento posun ale premiérovi nezajistil pokračování dosavadní koalice. Strany spojené s jeho vládou, včetně krajně pravicových a náboženských uskupení, podle dosavadního sčítání ztratily část podpory.
Eisenkot se pokusí sestavit vládu z opozičních stran a získat podporu arabských poslanců. Takový postup by však mohl narazit na odpor části pravicových a centristických zákonodárců, kteří odmítají vládu závislou na arabských stranách. Netanjahu naopak potřebuje udržet své dosavadní spojence, případně přesvědčit některé poslance z jiných táborů. Podle agentury Reuters proto Izrael čekají složitá koaliční jednání, která mohou trvat několik týdnů.
Pokud se žádnému z bloků nepodaří získat většinu, může země zůstat pod vedením úřednické či přechodné vlády a politické strany budou hledat kompromis. Konečné výsledky mají být známé až po dokončení sčítání všech hlasů. Teprve poté prezident pověří politika, který bude mít podle jeho odhadu největší šanci sestavit kabinet.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.