Poslanci se na mediálním výboru přeli o budoucnost financování České televize a Českého rozhlasu. Vládní návrh počítá se zrušením televizních a rozhlasových poplatků a s převedením financování obou institucí pod státní rozpočet. Jednání podle Hospodářských novin provázely ostré výměny mezi zastánci změny a jejími odpůrci. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy sobě), který návrh obhajoval, čelil mimo jiné výtkám kvůli rychlosti projednávání.
Současný systém je založen na pravidelných platbách domácností a firem. Televizní poplatek činí 150 korun měsíčně a rozhlasový 55 korun měsíčně. Podle vládního návrhu by místo těchto příjmů dostaly veřejnoprávní instituce v příštím roce ze státního rozpočtu dohromady 7,8 miliardy korun. Návrh zveřejněný ve vládním systému počítá konkrétně s částkou 5,74 miliardy korun pro Českou televizi a 2,065 miliardy korun pro Český rozhlas.
Sporná je výše peněz i nezávislost
Diskuse se netýká pouze technické změny zdroje financování. Odpůrci návrhu upozorňují, že závislost na rozpočtu může zvýšit politický tlak na vedení a hospodaření médií veřejné služby. Samotný návrh podle zveřejněných podkladů připouští, že financování ze státního rozpočtu může být vnímáno jako riziko pro nezávislost. Počítá proto se sledováním institucionálních a procesních ukazatelů, které mají nezávislost obou médií chránit.
Ministr kultury tvrdí, že změna financování nemá měnit právní postavení České televize ani Českého rozhlasu. Návrh zároveň nepočítá s jejich sloučením. Vládní předloha má vedle financování nově vymezit také veřejnou službu, například požadavek na důvěryhodné zpravodajství a vzdělávací funkci. Významnou otázkou zůstává, jak bude stanovena výše příspěvku v dalších letech a zda bude možné peníze měnit každoročním rozhodnutím o státním rozpočtu.
Ředitelé obou institucí dlouhodobě preferují zachování poplatků. Podle jejich společného vyjádření z února letošního roku jde o systém, který se v uplynulých desetiletích osvědčil a poskytuje médiím stabilnější příjem mimo přímé rozhodování vlády a parlamentu. Česká televize i Český rozhlas také požadovaly širší odbornou diskusi o návrhu a zapojení svých zástupců do pracovní skupiny.
Výhrady se objevily rovněž kvůli plánovanému objemu financování. Podle dříve zveřejněných informací měl původní návrh na příští rok oběma institucím proti jejich očekávání ubrat dohromady 1,4 miliardy korun, z toho jednu miliardu České televizi a 400 milionů Českému rozhlasu. Pozdější verze návrhu pracovala s konkrétními částkami pro každou instituci. Rozdíl mezi jednotlivými variantami ukazuje, že výše příspěvku zůstává jedním z hlavních politických i rozpočtových sporů.
Pro domácnosti by přijetí zákona znamenalo konec samostatné měsíční platby za veřejnoprávní média. Peníze by se místo toho vybíraly v rámci celkových příjmů státního rozpočtu. Pro stát by změna znamenala převzetí odpovědnosti za pravidelné financování dvou velkých institucí. O dalším osudu návrhu bude rozhodovat Poslanecká sněmovna a následně Senát.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.