Francie čelí rychlému růstu nákladů na obsluhu státního dluhu. Výnos desetiletého francouzského dluhopisu se podle Hospodářských novin pohybuje kolem 5,05 procenta. Překonal tak nejen hranici pěti procent, ale také výnos desetiletého amerického dluhopisu, který se ve sledovaném období pohyboval přibližně kolem 4,98 procenta. Nad pětiprocentní hranicí se francouzský výnos ocitl poprvé od roku 2002.
Výnos představuje úrok, který investoři požadují za držení dluhopisu. Když jeho cena na trhu klesá, výnos roste. Vyšší výnos proto znamená, že stát musí při nových emisích dluhopisů nabízet věřitelům vyšší odměnu. Francie si současně půjčuje dráž než Německo, které je v eurozóně považováno za referenčního dlužníka. Podle dostupných tržních údajů činil výnos desetiletého německého dluhopisu 4. listopadu přibližně 3,33 procenta.
Rozpočtový schodek zůstává hlavním problémem
Investoři sledují především vývoj francouzských veřejných financí. Mezinárodní měnový fond uvedl, že francouzský rozpočtový deficit v roce 2025 klesl na 5,1 procenta hrubého domácího produktu. Pro rok 2026 se však podle aktuálních odhadů počítá s deficitem kolem 5,4 procenta výkonu ekonomiky. Evropská komise zároveň upozorňuje na vysokou úroveň veřejných výdajů a na dlouhodobý tlak důchodového systému na rozpočet.
Vláda premiéra Sébastiena Lecornua chce schodek v roce 2027 snížit na pět procent HDP. Návrh rozpočtu počítá s úsporami zhruba 54 miliard eur. Prosazení opatření ale komplikuje slabá pozice vlády v parlamentu a odpor politických stran i části veřejnosti. Nejistota kolem podoby rozpočtu zvyšuje rizikovou přirážku, tedy rozdíl mezi výnosem francouzských a německých dluhopisů se stejnou splatností.
Rozdíl mezi francouzskými a německými desetiletými výnosy se v říjnu přiblížil 1,6 procentního bodu. Podle finanční skupiny Allianz vzrostl francouzský výnos od začátku roku výrazněji než německý a francouzský veřejný dluh se ve druhém čtvrtletí dostal nad 119 procent HDP. Agentura Reuters uvedla, že růst výnosů souvisí s pochybnostmi investorů, zda se vládě podaří schválit rozpočet a přesvědčivě stabilizovat veřejné finance.
Dražší financování dopadá na stát i ekonomiku
Vyšší úroky se do hospodaření státu promítají postupně, protože vláda refinancuje dluh při splatnosti a zároveň vydává nové dluhopisy. Refinancování znamená nahrazení starého dluhu novým. Čím déle zůstávají výnosy vysoko, tím větší část rozpočtu může v budoucnu směřovat na úrokové platby místo na veřejné služby nebo investice.
Francouzská ekonomika navíc podle dostupných údajů ve třetím čtvrtletí nečekaně klesla a pokračovala v období stagnace. Slabší růst ztěžuje snižování deficitu, protože při pomalejším růstu HDP se veřejný dluh a schodek vyjadřují vůči menšímu ekonomickému základu. Trhy proto vedle samotných rozpočtových čísel sledují také schopnost vlády získat parlamentní podporu pro úspory a další kroky před prezidentskými volbami v roce 2027.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.