Český důchodový systém patří mezi nejvíce solidární v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Z aktuálního srovnání OECD vyplývá, že relativní příjmovou chudobou trpí v Česku zhruba osm procent lidí ve věku 66 let a více. Průměr za OECD dosahuje přibližně 15 procent. Relativní chudoba se měří jako podíl lidí s příjmem pod polovinou mediánu příjmů domácností.
Česko se zároveň vyznačuje nízkou příjmovou nerovností mezi staršími lidmi. Hodnota Giniho koeficientu, který se používá k měření nerovnosti, činí u českých seniorů 0,207. Průměr OECD je 0,308. Příjmy lidí nad 65 let odpovídají v Česku zhruba 77 procentům průměrného příjmu celé populace, zatímco průměr OECD je 87 procent.
Výsledek souvisí s konstrukcí českých penzí. Důchod se skládá ze základní pevné části a z části odvozené od předchozích výdělků. U nižších příjmů se do výpočtu započítává větší podíl mzdy, zatímco u vyšších výdělků se význam příjmové složky snižuje. Lidé s nízkou mzdou tak dostávají v poměru ke svému předchozímu výdělku výrazně vyšší důchod než lidé s nadprůměrnými příjmy.
Podle OECD dosahuje budoucí čistá náhradová míra, tedy poměr důchodu k předchozímu čistému výdělku, u českého pracovníka s nízkou mzdou 84 procent. U zaměstnance s průměrným výdělkem činí 56 procent. Průměr za OECD je u nízkopříjmových pracovníků 75 procent a u průměrně vydělávajících 63 procent. Rozdíl mezi oběma skupinami proto zůstává v Česku mimořádně výrazný i po důchodové reformě.
Solidarita má i finanční náklady
Silná solidarita pomáhá lidem, kteří během pracovního života vydělávali málo, případně měli kratší nebo přerušované kariéry. Současně ale oslabuje zásluhovost, tedy vazbu mezi tím, kolik člověk do systému odvede, a jak vysoký důchod později získá. OECD upozorňuje, že povinná sazba příspěvků na důchodové zabezpečení odpovídá v Česku 31,3 procenta průměrné mzdy. Průměr OECD je 18,8 procenta.
Celkové výdaje na penze dosahují v Česku podle OECD 8,6 procenta hrubého domácího produktu, tedy mírně méně než průměr organizace ve výši 9,4 procenta. Financování systému však bude v dalších desetiletích složitější. Počet lidí v produktivním věku má podle projekcí mezi lety 2024 a 2064 klesnout v Česku o 23 procent. Na 100 lidí ve věku 20 až 64 let by v roce 2054 mělo připadat zhruba 60 lidí starších 65 let.
Česká reforma proto zvyšuje důchodový věk a postupně upravuje výpočet nových penzí. Běžný důchodový věk se má do roku 2056 zvýšit na 67 let. Zároveň se v letech 2026 až 2035 snižuje zápočet výdělků a sazba, podle níž se důchod navyšuje za každý rok pojištění. Podle OECD tak stát hledá rovnováhu mezi udržením nízké chudoby seniorů a dlouhodobou finanční udržitelností systému.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.